Dopis s posledními slovy prvního prezidenta Československa Tomáše Garrigue Masaryka bude po dlouhém čekání otevřen
Obálka je předmětem mnoha teorií
19. září bude otevřena tajemná časová kapsle, která zůstala uzavřena po dobu 88 let. Jedná se o dopis obsahující poslední slova Tomáše Garrigue Masaryka, prvního prezidenta Československa, a jeho obsah byl předmětem intenzivních spekulací. Tato obálka, která procestovala většinu Evropy, konečně odhalí své poselství světu, aby uspokojila zvědavost historiků a široké veřejnosti.
Masaryk byl klíčovou postavou v historii Československa. Stál v čele národa po získání nezávislosti na Rakousko-Uhersku v roce 1918 a funkci prezidenta zastával až do roku 1935.
Jeho vize a vůdčí schopnosti hrály rozhodující roli při formování a stabilizaci mladého národa v bouřlivém období evropských dějin. Zemřel v roce 1937 ve věku 87 let, v období rostoucího globálního napětí, pouhý rok předtím, než byla jeho země rozdělena nacistickou okupací, událostí, která byla předehrou k ničivé druhé světové válce a kterou on jako prorok mohl předvídat.
Na smrtelné posteli Masaryk nadiktoval tento dopis svému synovi Janu Masarykovi. Od té chvíle zůstávala slova státníka skryta a stala se tajemným dědictvím, které obstálo ve zkoušce času a zvraty evropských dějin. Dopis se stal skutečnou časovou kapslí nesoucí posmrtné poselství, jehož význam zůstal tajemstvím po téměř devět desetiletí.
Historie dopisu, který se stal „časovou kapslí“
Odyssea dopisu začala s počátkem druhé světové války. Jan Masaryk, který byl v 30. letech velvyslancem Československa ve Velké Británii a poté ministrem zahraničních věcí exilové vlády, si vzal s sebou cenný dokument. Takto cestovala časová schránka po Londýně a Skotsku, poté po Francii a nakonec se vrátila do Československa spolu se svým strážcem.
Konec války však Janu Masarykovi nepřinesl dlouhodobý mír. Byl nalezen mrtvý v roce 1948, několik dní po komunistickém převratu, který uvrhl Československo do sféry vlivu Sovětského svazu. Oficiální verzí jeho smrti bylo sebevražda, i když okolnosti zůstaly vždy záhadné. Jeho tragická smrt přidala další dramatickou vrstvu k historii dopisu.
Po tragické smrti Jana se dopis dostal do rukou jeho sekretáře Antonína Suma. S velkým rizikem pro sebe se Sumovi podařilo dokument tajně vyvézt ze země, což bylo prozřetelné, protože krátce poté byl uvězněn na základě obvinění z vlastizrady novým komunistickým režimem. Jeho odvaha zajistila přežití dopisu a uchránila jej před politickými čistkami.
Naštěstí Antonín Sum vězení přežil a po pádu komunismu v roce 1989 dopis vrátil. Dožil se roku 2006 a rok před svou smrtí, v roce 2005, předal historický dokument do Českého národního archivu. Dar byl doprovázen jasnou podmínkou: dopis nesměl být otevřen po dobu 20 let, takže datum otevření bylo stanoveno na 19. září.
Otázka, která historiky velmi zajímá, je, co tato slova odhalí. Nikdo nezná jejich přesný obsah, což po desetiletí živilo nejrůznější spekulace a dohady. Někteří odborníci tvrdí, že bude obsahovat nějaké prorocké varování, zatímco jiní analytici se domnívají, že dopis může obsahovat mezigenerační moudrost, odkaz principů a názorů, které překonají desetiletí a budou sloužit jako vodítko pro budoucí generace.
Jiní však předpokládají, že obsah dopisu může být mnohem jednodušší a možná i zklamáním, daleko od velkých odhalení nebo proroctví. Dramatičnost, kterou obvykle připisujeme posledním vzkazům historických osobností, nemusí odpovídat realitě člověka, který je na pokraji smrti.
