Od snů po stravování: jaké jsou první nenápadné příznaky demence?

Kromě výpadků paměti mohou tuto nemoc předznamenávat i nenápadné příznaky, jako jsou změny ve stravování, podivné sny nebo ztráta empatie.

V současné době trpí demencí více než 55 milionů lidí po celém světě a podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se tento počet do roku 2050 může téměř ztrojnásobit. Příliš často se demence redukuje na pouhou ztrátu paměti. Odborníci však trvají na tom, že první příznaky mohou být mnohem nenápadnější a neobvyklejší. Rozpoznání těchto raných signálů má zásadní význam pro zlepšení diagnostiky a léčby této nemoci, která je považována za závažný problém veřejného zdraví.

Když první příznaky přesahují rámec paměti

Od snů po stravování: jaké jsou první nenápadné příznaky demence?

Příklad herce Brucea Willise, který trpí frontotemporální demencí, ilustruje tento nesoulad. Jeho blízcí si nejprve všimli problémů s řečí a neobvyklé lhostejnosti k rodině. Jak vysvětluje jeho manželka Emma Heming, tyto malé změny byly prvními příznaky. Podle profesora Jonathana Schotta, neurologa a lékařského ředitele Alzheimer’s Research UK, „kognitivní funkce jdou daleko za hranice paměti“. Mohou být postiženy čelní, temenní nebo spánkové oblasti mozku, což vede ke změnám v úsudku, organizaci nebo chování ještě předtím, než dojde k postižení paměti.

Výrazné změny ve stravování

Častým a málo známým příznakem jsou změny ve stravování. Někteří lidé začnou mít rádi potraviny, které dříve odmítali jíst, nebo si vyvinou odpor k určitým texturám nebo barvám. Může se také objevit neobvyklá kovová chuť. U frontotemporální demence se často objevuje neodolatelná touha jíst něco sladkého. U demence s Lewyho tělísky, podobné Parkinsonově chorobě, poruchy koordinace ztěžují používání příborů.

Poruchy spánku a intimního života

Živé a znepokojivé sny jsou dalším předzvěstí nemoci. Studie provedené v roce 2022 prokázaly souvislost mezi takovými sny a zvýšeným rizikem kognitivního úpadku, zejména u mužů. Helen Metcalf, specializovaná zdravotní sestra z Dementia UK, poznamenává, že abnormální pohyby během spánku mohou také souviset s touto chorobou. Mění se také intimní chování: u některých pacientů se vyvíjí hypersexualita nebo naopak absence touhy, někdy doprovázená nevhodnými gesty nebo výroky.

Neobvyklé chování a ztráta empatie

Jíst z cizího talíře, nosit nevhodné oblečení nebo se smát v nevhodných situacích se může zdát neškodné, ale někdy je to příznakem frontotemporální degenerace. Často se také vyskytuje ztráta empatie, extrémní apatie nebo zmizení smyslu pro humor. Tyto změny, které často jako první zaznamenají blízcí, vyžadují okamžité lékařské vyšetření.

Problémy se zrakem a poruchy řeči

Od snů po stravování: jaké jsou první nenápadné příznaky demence?

Problémy se zrakem nejsou výjimkou. Někteří lidé trpící Alzheimerovou chorobou mají potíže s hledáním předmětů nebo orientací v prostoru. Postkortikální atrofie, vzácná forma nemoci, postihuje nejčastěji lidi ve věku 50 let a vede k pádům nebo poruchám vnímání hloubky. U demence s Lewyho tělísky se mohou objevit zrakové halucinace: malé siluety, imaginární drobky na podlaze nebo vzory na stěnách, které jsou vnímány jako hrozba. Může se také zhoršovat řeč, jako u progresivní primární afázie, kdy pacient postupně ztrácí přístup ke svému vlastnímu slovníku.

Mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví

Každý rok je diagnostikováno přibližně 10 milionů nových případů. Odborníci se obávají, že zdravotnické systémy nejsou připraveny zvládnout tuto „tichou pandemii“. Britská národní zdravotní služba (NHS) v současné době testuje krevní test p-tau217, který je schopen v rané fázi detekovat proteiny spojené s Alzheimerovou chorobou. Souběžně s tím kampaň „Dementia Unseen“ bojuje za všeobecný přístup k spolehlivé a rychlé diagnostice. Podle Schotta hrají klíčovou roli blízcí: často jsou to právě oni, kdo si všimnou jemných změn dlouho předtím, než je může potvrdit lékař.

Demence není jen ztráta paměti, projevuje se mnoha nenápadnými příznaky. Jejich včasné rozpoznání a nahlášení lékařům může mít rozhodující význam pro léčbu a kvalitu života pacientů.