Je rašelina vhodným substrátem pro kaktusy a sukulenty? Dodržujte tato pravidla a budou růst jako na droždí

Sukulenty jsou extrémně odolné vůči suchu, díky čemuž jsou vynikající volbou i pro začínající milovníky rostlin, kteří někdy zapomínají zalévat. Aby však tyto rostliny byly zdravé, je nutné jim zajistit vhodné podmínky – základem je substrát. Ačkoli rašelina je často součástí půdních směsí, je třeba s jejím množstvím zacházet opatrně. Zjistěte, zda je rašelina dobrým substrátem pro kaktusy a sukulenty a jaká pravidla péče je třeba dodržovat, aby rostliny rostly zdravě a efektně.
Je rašelina dobrým substrátem pro kaktusy a sukulenty?
Rašelina je přírodní sedimentární hornina, která vznikla v důsledku neúplného rozkladu rostlinných zbytků, jejich částečné humifikace a hromadění ve vlhkém a mokrém prostředí. Je lehká, porézní, má kyselou reakci (obvykle pH 3,5-5,5) a vyznačuje se velmi vysokou schopností zadržovat vodu. Díky těmto vlastnostem se často používá jako složka v hotových substrátech pro rostliny.
Při příliš vysokém podílu ve složení však vede k dlouhodobému zadržování vlhkosti v kořenové zóně, což v případě rostlin vyžadujících velmi dobře propustný substrát (jako jsou kaktusy a sukulenty) může vést k hnilobě kořenů. Tyto rostliny přirozeně rostou na písčitých a vodou chudých půdách, proto se při jejich pěstování rašelina používá v omezeném množství nebo se nahrazuje jinými složkami.
Substráty pro kaktusy a sukulenty často obsahují malé množství rašeliny (asi 10-15 %), ale převládá v nich písek, štěrk, keramzit a perlit, což zajišťuje velmi dobrou propustnost a minimalizuje riziko nadměrného množství vody v kořenové zóně. Adam, jeden z čtenářů webu, doporučuje při pěstování kaktusů a sukulentů upustit od rašeliny a nahradit ji substrátem z pemzového štěrku, který je vulkanickým produktem. Díky své porézní struktuře účinně absorbuje, akumuluje a poté postupně uvolňuje vodu, aniž by hrozilo riziko stagnace vody.
Jak pečovat o sukulenty, aby rostly zdravě?
Aby sukulenty rostly dobře a zdravě, je třeba jim zajistit podmínky co nejblíže přirozeným. Základem jejich pěstování je lehký a velmi dobře propustný substrát s malým množstvím organických látek. Tyto rostliny špatně snášejí stagnaci vody v kořenové zóně, proto je lepší je sázet do hliněných nebo terakotových květináčů, kde se případný přebytek vlhkosti rychle odpaří z povrchu stěn (květináče musí mít na dně drenážní otvor). Tyto rostliny nemají rády vysokou vlhkost vzduchu, proto je třeba jejich prostory často větrat (je třeba dávat pozor na studené průvany).
Sukulenty také potřebují velké množství světla – většina druhů dobře snáší přímé sluneční paprsky a vysoké teploty. Díky masitým listům nebo stonkům, které akumulují vodu, sukulenty nevyžadují častou zálivku. Nejlepší je zalévat je pouze tehdy, když vrchní vrstva půdy dobře vyschne, a v zimě by se zalévání mělo omezit na absolutní minimum.
Na jaře a v létě, v období intenzivního růstu rostlin, se doporučuje používat hnojiva bohatá na draslík a fosfor. K tomu lze použít speciální přípravky pro kaktusy a sukulenty nebo domácí hnojiva. Je důležité dodržovat doporučení výrobce ohledně dávkování a frekvence hnojení. Po skončení vegetačního období je třeba hnojení ukončit.