Jak bude vypadat první soukromá vesmírná stanice a kdy se dostane na oběžnou dráhu

NASA zahájí fázi, kdy výzkum a vědecký rozvoj budou záviset na dohodách s nestátními operátory, až v roce 2030 přestane existovat Mezinárodní vesmírná stanice. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) znamenala zlomový okamžik v historii dobývání vesmíru člověkem. Nepřetržitě obíhá kolem Země již čtvrt století a přijala asi 300 návštěvníků z 26 zemí. Ale toto technologické zázraky brzy skončí.

NASA plánuje vyvést ISS z oběžné dráhy v roce 2030 a ačkoli může být harmonogram upraven, rozhodnutí již bylo přijato. Nová etapa neznamená odmítnutí přítomnosti člověka ve vesmíru, ale přenesení odpovědnosti na soukromé společnosti, které se budou zabývat výstavbou a provozem.

Původně se plánovalo, že mise potrvá 15 let, ale výrazně překročila tento termín a nyní, když se její životnost chýlí ke konci, se připravuje zásadní přechod: od výlučně státního modelu k modelu, v němž dominují komerční vesmírné stanice.

V současné době je největší stavbou na oběžné dráze kolem Země Mezinárodní vesmírná stanice. NASA a další vesmírné agentury se rozhodly ji vyřadit z provozu v roce 2030 (AP).

Za tímto účelem NASA vyhlásila soutěž, která určí projekt nové generace orbitálních stanic. Plánuje se vybrat jednoho nebo několik partnerů, kteří budou schopni prokázat proveditelnost 30denní pilotované mise jako předběžný krok k vytvoření stálé infrastruktury.

Následně bude agentura objednávat „služby stanice“ od soukromého dodavatele, který bude odpovědný za start, technickou údržbu a provoz.

Zatímco se tato soutěž nachází ve fázi definování, několik společností již pracuje na pokrokových konceptech. Mezi nimi je kalifornská společnost, která se snaží otevřít první komerční vesmírnou stanici na světě. Projekt by měl být spuštěn v květnu 2026 a může se stát mostem k další fázi orbitálního provozu.

Haven-1, kompaktní laboratoř, která připraví cestu

Haven 1 bude mít kopulovité okno o velikosti 1,2 metru, společný stůl a vysokorychlostní internet poskytovaný společností Starlink (Vast Space). V květnu NASA zveřejnila prohlášení, ve kterém se uvádí: „Komerční vesmírná stanice Haven-1 společnosti Vast, podporovaná NASA, nedávno dokončila testování systému filtrace vzduchu, který je zásadní pro zajištění zdraví budoucích astronautů na oběžné dráze. Testy potvrdily, že systém je schopen udržovat bezpečnou a zdravou atmosféru ve všech plánovaných fázích mise Haven-1.“

„Testy systému kontroly znečišťujících látek byly dokončeny v kosmickém centru NASA Marshall v Huntsville v Alabamě v rámci refundovatelné dohody o kosmickém právu. Společnost Vast také podporuje nefinancovanou dohodu o vesmírném právu s NASA v rámci druhé iniciativy spolupráce v oblasti komerčních vesmírných příležitostí,“ dodali.

Haven-1 byl navržen jako jednotný kompaktní modul určený k testování kriticky důležitých technologií před přechodem k větším projektům. Jeho průměr bude 4,4 metru a obytný prostor 45 metrů krychlových, což odpovídá vnitřnímu prostoru jednopodlažního autobusu a přibližně jedné osmině dostupného prostoru na ISS, který činí 388 metrů krychlových.

NASA plánuje vyřadit ISS z provozu v roce 2030 a nahradit její orbitální přítomnost komerčními stanicemi a najmout soukromé provozní služby. Navzdory své velikosti je cíl ambiciózní: zajistit čtyři dvoutýdenní mise s posádkou čtyř astronautů během tří let, které bude na oběžné dráze.

Start bude proveden na palubě rakety Falcon 9 od SpaceX. Poté loď Crew Dragon dopraví první posádku. Uvnitř astronauti najdou funkční prostředí, které je však navrženo pro pohodlí těch, kteří v něm žijí.

Bude zde kopulovité okno o velikosti 1,2 metru, z něhož se otevírá panoramatický výhled, skládací společný stůl, soukromá lůžka a vysokorychlostní internet poskytovaný sítí Starlink.

Společnost investovala do zařízení, které je schopné vyrábět nejen modul Haven-1, ale i dva moduly ročně budoucího Haven-2, většího nástupce, který, pokud NASA schválí, může nahradit ISS.

Na začátku tohoto roku společnost Vast dokončila kvalifikační verzi Haven-1, která se používá pro pozemní testy. Tam byla vyhodnocena odolnost konstrukce vůči utěsnění a silám při startu. Souběžně s tím společnost provedla testy s NASA v Marshallově vesmírném centru v Alabamě. V současné době je modul, který poletí do vesmíru, v závěrečné fázi svařování. Poté přejde do fáze integrace dopravního prostředku, kde budou všechny systémy smontovány a otestovány. Předstartovní operace začnou v dubnu 2026, aby se stihl plánovaný start o měsíc později.

Mezi možnými pasažéry jsou kosmické agentury zemí, které se snaží vyslat své první astronauty, a také soukromé osoby, které jsou připraveny financovat svou cestu. Každý kandidát musí projít přísnou přípravou a splnit vědecký nebo technický úkol ve vesmíru.

Laboratoř Haven-1 bude hrát ústřední roli. Americká společnost, která má zkušenosti s prací na ISS, bude spolupracovat na výzkumu v podmínkách mikrogravitace.

Možnost vyrábět léky, studovat kmenové buňky nebo vyvíjet nové technologie v podmínkách nízké gravitace představuje silný stimul pro vědu a průmysl.

Konkurence a ekonomické výzvy

Nabídka společnosti Vast není jediná, kterou NASA zvažuje. Blue Origin, kosmická společnost Jeffa Bezose, je jedním z hlavních konkurentů. Rozmanitost přístupů inspiruje odborníky na kosmickou architekturu.

„Je příjemné vidět vznik různých stanic. Z hlediska designu je začít s malou stanicí sestávající z jednoho modulu životaschopný přístup, protože umožňuje testovat kriticky důležité systémy, snižuje složitost a je ekonomický. Ale širší perspektiva by měla být do koncepce integrována od samého začátku: spuštění vesmírné stanice je jako spuštění města: zvolený výchozí bod určuje cestu do budoucnosti,“ vysvětlila Sandra Heuplik-Meisburgerová, výzkumnice z Vídeňské technické univerzity.

Frederick Charmen, profesor architektury a urbanismu na Morgan State University, zdůraznil: „Projekt Haven-1 opět staví lidi a jejich každodenní potřeby, které přesahují rámec základního přežití, do centra pozornosti v otázkách obyvatelnosti a kosmických letů.“

Tento přístup může mít velký význam přidlouhých misích, kde je duševní zdraví a pohodlí stejně důležité jako systémy zajišťující životní podmínky. Ekonomická výzva je však obrovská. Provoz vesmírné stanice je spojen s obrovskými náklady. Olivier de Weck z Massachusetts Institute of Technology varoval: „Zkoumali jsme komerční vesmírné stanice nejen z hlediska jejich technické proveditelnosti, ale také z hlediska logistických nákladů a ekonomické proveditelnosti; čísla jsou velmi neuspokojivá.“

Podle jeho výpočtů stojí současný provoz ISS přibližně 12 milionů dolarů denně, přičemž přibližně polovina této částky jde na dopravu posádky a zásobování. Aby byl soukromý projekt životaschopný, „budoucí komerční vesmírná stanice bude muset „snížit“ své roční provozní náklady na 1–2 miliardy dolarů ročně, což odpovídá ročním nákladům od 2,7 do 5,5 milionů dolarů denně, což je méně než polovina nákladů na ISS“.

Budoucnost přítomnosti člověka na nízké oběžné dráze závisí na tom, zda se tyto výpočty potvrdí. Pokud společnosti jako Vast prokáží, že mohou efektivně fungovat, NASA se bude moci soustředit na vzdálenější mise, jako je návrat na Měsíc nebo výzkum Marsu, a předat činnosti v blízkosti Země komerčním partnerům. Tento přechod tak nejen uvolní zdroje, ale také otevře zcela nový trh pro výzkum, výrobu a vědecký turismus.

NASA již provádí testy s Vast v Marshallově vesmírném centru, aby otestovala systémy a připravila se na spuštění komerčního modulu

Zánik ISS není konec, ale evoluce. Stanice, která po desetiletí symbolizovala spolupráci mezi zeměmi, ustupuje scénáři, ve kterém hlavní roli hrají soukromé společnosti. Haven-1 se stává prvním prvkem této nové mozaiky.

Její úspěch nebo neúspěch udá tón éře, ve které vesmírná hranice přestane být výsadou státních agentur a stane se společným, konkurenčním a možná dostupnějším prostorem.