Evropský satelit zkoumá Antarktidu a objevuje 85 neznámých a aktivních struktur pod ledem
Těchto 85 struktur ovlivňuje dynamiku ledovců a hladinu moře. Jejich stabilita proto bude mít klíčový význam pro prevenci budoucích katastrof
Vědci zkoumají Antarktidu a objevují 300 podvodních struktur v hloubce až 4000 metrů
Pod obrovskou ledovou pokrývkou Antarktidy se skrývá objev, který překvapil vědeckou komunitu: Evropská kosmická agentura (ESA) objevila 85 neznámých struktur, které zůstávají „aktivní“ pod ledem. Tento objev, který byl umožněn díky družici CryoSat, odhaluje skrytý systém, který ovlivňuje dynamiku ledovců a budoucí hladinu moře.
Tyto podledové struktury představují jezera, která vznikají díky vnitřnímu teplu Země a tření vznikajícímu při pohybu ledu. Vědci zjistili, že tyto tekuté masy nejsou statické: pravidelně se plní a vyprazdňují, čímž mění stabilitu ledového příkrovu.
Pod ledem Antarktidy objevili vědci pomocí dat 85 nových podledovcových jezer.
Podledovcová jezera ovlivňují pohyblivost a stabilitu ledovců, což může mít vliv na zvýšení hladiny moře, a jejich monitorování a cykly přidávají cenná data pro klimatické modely…
Studie zveřejněná v Nature Communications umožnila rozšířit seznam aktivních jezer v Antarktidě na 231. Tento úspěch poskytuje bezprecedentní pohled na hydrologický systém skrytý pod ledem, který má zásadní význam pro pochopení evoluce bílého kontinentu v kontextu změny klimatu.
Cykly, které mění povrch
Analýza desetiletých dat CryoSat odhalila nepatrné změny ve výšce ledového povrchu způsobené procesy plnění a vyprazdňování těchto jezer. Kromě toho odborníci identifikovali pět propojených sítí, které vykazují složitější dynamiku, než se dříve předpokládalo.
Profesorka Anna Hogg z University of Leeds poznamenala: „Bylo zajímavé zjistit, že plocha podledových jezer se může měnit v průběhu různých cyklů naplňování nebo vyprazdňování.“ Její slova zdůrazňují nutnost pokračovat v pozorování těchto systémů v průběhu jejich vývoje.
Klíče k předpovědi hladiny moře
Dosud modely předpovídající zvýšení hladiny moře nezohledňovaly přesně podledovou hydrologii. Podle hlavní autorky Sally Wilsonové tyto nové údaje umožní lépe porozumět pohybu vody pod ledem a zlepšit předpovědi chování antarktické vrstvy.
Koordinátor Polar Science Cluster ESA Martin Waring zdůraznil význam tohoto objevu: „Čím lépe rozumíme složitým procesům ovlivňujícím antarktický ledový příkrov, tím přesněji můžeme předpovídat rozsah zvýšení hladiny moře.“
Existuje však jedna výjimka: jezero Vostok. Nachází se v hloubce asi čtyř kilometrů a je považováno za stabilní, i když obsahuje objem vody, který by stačil k naplnění Velkého kaňonu a dokonce ho převyšuje. Pokud by se vyprázdnilo, mělo by to významný vliv na rovnováhu ledu a oceánů.
