Milion let starý lebka, která podle vědců „zcela mění“ naše chápání evoluce člověka.

Milion let stará lidská lebka nalezená v Číně dokazuje, že náš druh, Homo sapiens, se začal objevovat nejméně o půl milionu let dříve, než jsme si mysleli, jak uvádějí vědci v nové studii.

Tvrdí také, že to dokazuje, že jsme koexistovali s jinými příbuznými druhy, včetně neandrtálců, mnohem déle, než jsme si mysleli.

Vědci tvrdí, že jejich analýza „zcela mění“ naše chápání evoluce člověka a pokud je správná, nepochybně přepíše klíčovou kapitolu naší historie.

Jiní odborníci v oboru, kde existuje mnoho neshod ohledně našeho vzniku na planetě, však tvrdí, že závěry nové studie jsou sice věrohodné, ale zdaleka ne bezsporné.

Tento objev, publikovaný v Science, jednom z nejuznávanějších vědeckých časopisů na světě, šokoval výzkumnou skupinu, kterou tvořili vědci z čínské univerzity a Britského přírodovědného muzea.

„Od samého začátku, když jsme dostali výsledek, se nám to zdálo neuvěřitelné. Jak je to možné?“ řekl profesor Si-jun Ni z Fudanské univerzity, který byl spoluzodpovědný za analýzu.

„Ale znovu a znovu jsme ho kontrolovali, abychom ověřili všechny modely pomocí všech metod, a nyní jsme si výsledkem jisti a opravdu nadšení.“

Když vědci našli lebku nazvanou Yunxian 2, předpokládali, že patřila staršímu předkovi, Homo erectus, prvním lidem s velkými mozky. To proto, že pochází přibližně z doby před milionem let, dlouho předtím, než se podle dosavadních představ objevili vyspělejší lidé.

Homo erectus se nakonec vyvinul a před 600 000 lety se začal rozdělovat, čímž dal vzniknout neandrtálcům a našemu druhu, Homo sapiens.

Nová analýza Yunxian 2, ověřená nezávislými odborníky z výzkumné skupiny, však naznačuje, že se nejedná o Homo erectus.

Nyní se má za to, že se jedná o ranou verzi Homo longi, příbuzného druhu s úrovní vývoje podobnou neandrtálcům a Homo sapiens.

Genetické údaje naznačují, že existoval společně s nimi, takže pokud Yunxian 2 chodil po Zemi před milionem let, podle vědců pravděpodobně také rané verze neandrtálců a našeho vlastního druhu.

Tato překvapivá analýza zásadně změnila chronologii evoluce lidí s velkým mozkem, když datuje jejich vznik nejméně o půl milionu let dříve, než se dříve předpokládalo, podle profesora Chrise Stringera z Muzea přírodní historie, který byl spoluzakladatelem studie.

Tvrdí, že někde na naší planetě pravděpodobně existují zkameněliny Homo sapiens, jejichž stáří se počítá na miliony let, ale dosud jsme je nenašli.

Hledání důkazů

Existují dva způsoby, jak identifikovat druh pravěkého člověka a určit, kdy obýval Zemi: analýza tvaru lebky a analýza jeho genetických údajů.

V případě Yunxian 2 byly použity obě metody a obě dospěly ke stejnému závěru.

Jiní vědci, jako například Dr. Eilwin Scully, evoluční genetik z Cambridge University, však tvrdí, že obě metody jsou spojeny se značnou nejistotou.

„S časovými odhady je třeba být obzvláště opatrný, protože je velmi obtížné je provést, bez ohledu na to, jaké důkazy se analyzují, genetické nebo fosilní,“ řekl.

„I s největším množstvím genetických údajů je velmi obtížné určit okamžik, kdy tyto populace mohly koexistovat s rozdílem 100 000 let nebo dokonce více,“ dodal.

Dodal, že ačkoli závěry profesorů Ni a Stringera byly věrohodné, nebyly zdaleka přesné, a poznamenal, že pro jistotu jsou zapotřebí další důkazy.

„Tento obraz pro nás ještě není zcela jasný, takže pokud budou závěry této studie podpořeny dalšími analýzami, ideálně na základě některých genetických údajů, myslím, že se začneme cítit stále jistěji,“ řekl BBC News.

Nejstarší známé důkazy o existenci raného Homo sapiens v Africe pocházejí z doby před 300 000 lety, proto je lákavé dojít k závěru, že náš druh se mohl nejprve vyvinout v Asii.

Podle profesora Stringera však v současné době neexistují dostatečné důkazy, aby to bylo možné s jistotou tvrdit, protože v Africe a Evropě se také nacházejí lidské fosílie staré milion let, které by měly být zahrnuty do analýzy.

„Existují genetické důkazy, které naznačují ještě dřívější výskyt našeho druhu, který se mohl rekombinovat s naší linií, ale to ještě nebylo prokázáno,“ řekl BBC News.

Tato dřívější chronologie znamená, že tři druhy člověka koexistovaly na planetě po dobu přibližně 800 000 let, mnohem déle, než se dříve předpokládalo, a během této doby možná vzájemně interagovaly a křížily se.

„Velká trojka“

Dřívější výskyt také pomáhá pochopit desítky lidských fosilií datovaných před 800 000 a 100 000 lety, které vědci měli potíže klasifikovat a zařadit do genealogického stromu člověka, takzvaného „mezidobí“.

Ale dřívější výskyt Homo sapiens, Homo longi a neandrtálců tento problém jasně řeší. To znamená, že nyní je možné obtížně klasifikovatelné fosílie seskupit do podskupin patřících k jedné z „velké trojky“ nebo k jejich primitivnějším předkům, asijskému Homo erectus a Homo heidelbergensis, podle profesora Ni.

„Evoluce člověka je podobná stromu,“ řekl. „Tento strom měl několik větví a existovaly tři úzce propojené hlavní větve, které se mohly křížit a koexistovat po téměř milion let. Je to tedy neuvěřitelný výsledek.“

Lebka byla nalezena spolu s dalšími dvěma v provincii Chu-pej. Byly však poškozené a rozdrcené, což je jeden z důvodů, proč byl Yunxian 2 mylně klasifikován jako erectus.

Aby obnovili jejich původní tvar, tým profesora Ni lebky naskenoval a pomocí počítačového modelování jim vrátil jejich tvar. Poté vytiskla kopie na 3D tiskárně.

Při pohledu na ně v jejich původní podobě mohli vědci přeřadit je do samostatné a vyspělejší skupiny lidí.