Pravěký nález, který může přepsat historii Evropy: v Rakousku byly objeveny obřadní kruhy, starší než Stonehenge
Archeologický nález v Rakousku vedl k objevu komplexu kruhových staveb postavených před 6500 lety, které mohou změnit historii pravěké Evropy.
V Rakousku byly objeveny kruhy staré 6500 let. Umělecká rekonstrukce podle historického popisu.
Po mnoho let skrývalo pole bez viditelného významu na jihu Rakouska jedno z nejlépe střežených tajemství neolitu. Pod vrstvou obdělané půdy, neviditelné pouhým okem, ležely stopy civilizace, která navždy změnila způsob života lidí na evropském kontinentu. Nyní tým archeologů objevil tři obrovské kruhové stavby, které nejen zpochybňují to, co jsme si mysleli o prehistorické Evropě, ale mohou také představovat jedno z nejstarších rituálních center, jaké kdy bylo ve střední Evropě objeveno.
Monumentální nález v Rechnici
Malá obec Rechnice v regionu Burgenland, nedaleko hranic s Maďarskem, se stala místem jednoho z nejpůsobivějších archeologických nálezů posledních let. V rámci Masterplan Archäologie vlády Burgenlandu a v rámci přípravy na výstavbu archeologického parku a výstavní osady z doby neolitu byly provedeny vykopávky, během nichž byly objeveny tři velké Kreisgrabenanlagen, tj. kruhové stavby obklopené příkopy a valy, datované do období 4850–4500 let před naším letopočtem, což je činí staršími než Stonehenge nebo pyramidy v Gíze.
Struktury mají průměr více než 100 metrů a byly poprvé identifikovány pomocí geomagnetických průzkumů a leteckého snímkování v období od roku 2011 do roku 2017. Teprve nedávno se však díky vykopávkám na místě podařilo tyto struktury přímo prozkoumat a potvrdit, že se jedná o prehistorické památky postavené zemědělskými komunitami středního neolitu. Na rozdíl od jiných ojedinělých nálezů je v Rechnici skutečně neobvyklé soustředění tří monumentálních komplexů na jednom místě, což naznačuje, že tato oblast sloužila jako důležité ceremoniální, ekonomické a možná i astronomické centrum.
Tyto obrovské kruhy, datované přibližně do roku 4500 př. n. l., byly postaveny o dva tisíce let dříve než pyramidy.
Neurologické centrum neolitu
Archeologické práce prováděné Archaeologie Burgenland ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou a specializovanou společností PANNARCH odhalily nejen kruhové stavby, ale také zbytky obytných domů, konstrukčních sloupů a keramiky, které potvrzují existenci lidských sídel jak v raném, tak ve středním neolitu. To naznačuje, že území bylo nepřetržitě osídleno po několik století, což se shoduje s okamžikem, kdy se první zemědělské společnosti začaly organizovat do usedlých komunit.
Tento proces, známý jako „neolitická revoluce“, se stal zlomovým bodem v historii lidstva: opuštěním kočovného způsobu života a přechodem k zemědělství a chovu dobytka jako hlavním zdrojům obživy. V tomto kontextu se monumentální stavby v Rechnici jeví jako fyzické symboly nového společenského řádu, v němž společný prostor, obřady a možná i astronomická pozorování nabyly ústředního významu.
Nejpozoruhodnější je, že tyto stavby nebyly ani pevnostmi, ani jednoduchými ohradami území. Složitost přístupu k nim, geometrické uspořádání a potenciální vyrovnání se slunečními jevy, jako jsou slunovraty – což lze pozorovat i u jiných podobných staveb, jako je Gosecký kruh v Německu – naznačují rituální nebo symbolickou funkci, hluboce zakořeněnou ve víře těchto společenství.
Archeologové pracují na vykopávkách kruhů, které byly poprvé objeveny díky leteckému snímkování a geomagnetickým výzkumům.
Okno do doby kamenné
Archeologové pracující v Rechnici popsali toto místo jako skutečné „okno do doby kamenné“, metafora, která dává smysl, pokud vezmeme v úvahu rozsah nálezu. Objevené stavby jsou tak rozsáhlé a složité, že zpochybňují lineární historii vývoje evropské kultury, v níž se často hlavní role přisuzuje civilizacím východního Středomoří nebo Mezopotámie.
Tento kout na jihovýchodě Rakouska dokazuje, že již před více než 6500 lety byly společnosti střední Evropy schopny koordinovat velké komunitní inženýrské projekty, které měly duchovní, sociální a vědecké důsledky. K tomu je třeba přidat přítomnost keramických nástrojů, studní a vzorků zemědělských usazenin, jejichž výzkum umožní pochopit, jak se vyvíjely půdy a zemědělské praktiky v průběhu tisíciletí.
Shromážděné vzorky budou podrobeny bioarcheologické a geologické analýze ve Vídni s cílem rekonstruovat přírodní prostředí a zemědělskou dynamiku těchto prvních osadníků. Výsledky mohou poskytnout bezprecedentní údaje o ekologickém přechodu v neolitu a jeho vlivu na současnou krajinu Burgenlandu.
Mapa vykopávek ukazuje kruhy v zemi vedle dalších neolitických pozůstatků.
Budoucí archeologický park v Rechnici
Tento nález má nejen vědeckou hodnotu: má se také stát novým motorem kulturního turismu v regionu. Vláda Burgenlandu již oznámila vytvoření návštěvnického centra spolu s rekonstruovanou neolitickou osadou, kde se návštěvníci budou moci seznámit s životem v 5. tisíciletí před naším letopočtem a dozvědět se o technikách, nástrojích a způsobu života prvních zemědělců na kontinentu.
Tento přístup je zaměřen nejen na přilákání vědců a zvídavých turistů, ale také na podporu historického a ekologického vzdělávání v době, kdy kořeny našeho vztahu k zemi a sociální organizaci nabývají nového významu. Centrum se stane výchozím bodem pro tematické trasy, školní akce a osvětové akce, čímž zpřístupní široké veřejnosti část minulosti, která dosud zůstávala pohřbena a zapomenuta.
Rechnitz se nakonec jeví jako jedno z nejslibnějších prehistorických nalezišť v Evropě, a to nejen kvůli své starobylosti, ale také kvůli své schopnosti změnit naše vnímání historie a dokázat, že před více než šesti tisíci lety, v samém srdci Evropy, již lidé zanechávali monumentální stopy svého pobytu na tomto světě.
