Co podle psychologie znamená, když se člověk rychle přetíží

Patříte mezi ty, kteří zachovávají klid i v nejbouřlivějších situacích, nebo mezi ty, kteří panikaří i při sebemenších okolnostech? Pokud patříte do druhé skupiny, věnujte pozornost, protože psycholožka Leticia Martín Enchuto vysvětluje, co se děje v hlavě lidí, kteří se rychle přetíží.

Podíváte se na hodinky a uvědomíte si, že už máte zpoždění. Jste v zpoždění. Ráno jste rozlili kávu, zjistili jste, že máte zašpiněnou oblíbenou bundu, nebo jste na poslední chvíli zrušili plány. Okamžitě se přetížíte, nebo zachováte klid? Všichni máme hranici, po jejímž překročení ztrácíme sebeovládání, ale u některých je kratší než u jiných.

Proč tomu tak je? Jaký je rozdíl mezi člověkem, který dokáže zachovat klid za všech okolností, a člověkem, který se nervuje kvůli každé maličkosti? Psycholožka Leticia Martín Enchuto nám to vysvětluje.

Stres

Nejprve musíme pochopit, co je to stres z psychologického hlediska. „Když říkáme, že se někdo cítí přetížený, máme na mysli pocit přetížení, jako by vnější nebo vnitřní požadavky byly příliš velké na to, aby je bylo možné zvládnout,“ vysvětluje Leticia Martín Enchuto. „Nejde jen o únavu, ale o stav, kdy mysl a tělo reagují jasným signálem přetížení.“

Je to, jako by nám náš systém říkal: „To je na mě v tuto chvíli příliš.“ Odborník ujišťuje, že to nemáme brát jako osobní selhání, ale jako obranný mechanismus, který nám pomáhá zastavit se, zamyslet se a hledat podporu. „Proto když se člověk snadno přetíží, neznamená to, že je slabý,“ vysvětluje psycholog, „znamená to jen, že jeho varovný systém reaguje rychleji.“

Varovný systém

Lidé, kteří se snadno přetíží, mají citlivější varovný systém. Je to, jako by měli high-tech senzor, který detekuje problémy. Citlivost tohoto senzoru závisí na několika faktorech.

„Každý člověk je jedinečný v tom, jak zvládá tlak,“ vysvětluje Leticia. „Existují lidé, kteří díky svému temperamentu nebo zkušenostem lépe snášejí napjaté situace, zatímco jiní se cítí přetížení téměř okamžitě.“

Psycholožka uvádí několik důvodů, jako jsou osobnostní faktory (perfekcionismus, nejistota) a dokonce i předchozí zážitky přetížení, které mohly zanechat stopy. „Existuje dokonce i biologický základ,“ dodává, „protože někteří lidé mají citlivější nervový systém, který reaguje intenzivněji na podněty.“

V každém případě jako odborník doporučuje „nesrovnávat se s ostatními, ale pochopit, co ovlivňuje tuto reakci, a na základě toho se naučit rozvíjet zdroje, které nám umožňují lépe zvládat pocit přetížení“.

Přechod k akci

I když víme, že je to přirozené a není na tom nic špatného, snadné přetížení nakonec vede k následkům. Jak vysvětluje Leticia, přetížení se projevuje v těle. „Mnoho lidí pociťuje svírání žaludku, zrychlené dýchání, napětí ve svalech nebo zrychlený srdeční tep,“ říká. A co je ještě horší, může k tomu docházet v naprosto běžných situacích.

„Ne vždy stejné věci přetěžují všechny lidi,“ ujišťuje psycholožka, „ale existují určité společné faktory: přetížení v práci, nedostatek kontroly, chaotické prostředí nebo nadměrná odpovědnost jsou často spouštěči.“ Takže… co můžeme udělat, abychom se s přetížením vypořádali? Je možné snížit citlivost tohoto složitého signalizačního systému?

Leticia Enchuto vysvětluje, že „nejprve je třeba tuto tendenci uznat, aniž by ji odsuzovali“, a poté použít některé nástroje, které mohou být velmi užitečné. Odborník doporučuje některé z nich, jako je organizace času nebo dechové techniky, například vědomé dýchání nebo plná pozornost.

„Při konzultacích pracujeme s kognitivní restrukturalizací“, vysvětluje, „která pomáhá zpochybňovat myšlenky jako „nezvládnu to“ nebo „všechno závisí na mně“, které obvykle přispívají k pocitu přetížení“.

Dalšími dovednostmi, které nám mohou pomoci lépe zvládat stres, jsou „naučit se stanovovat priority, delegovat a žádat o pomoc“, tvrdí specialistka. „Nejde o úplné odstranění stresu, ale o to, aby byl lépe kontrolovatelný a méně invazivní.“

Lepší je předcházet než léčit

Kromě zvládání stresu v daném okamžiku můžeme stresu také předcházet, vysvětluje psycholog. K tomu musíme „vyvinout zdravé návyky, dostatečně odpočívat“ a obklopit se „dobrým systémem podpory“. Tyto faktory, jak ujišťuje odborník, „jsou ochrannými faktory, které mohou pomoci posílit naši toleranci vůči tlaku“.

Dalším faktorem, který může pomoci, je „schopnost stanovit hranice“. „Schopnost říci „ne“ a stanovit priority nám totiž umožňuje zabránit tomu, aby se náš program a povinnosti staly neúnosnou zátěží“, uzavírá Leticia.