Udělejte to po bramborové hnilobě a půda se znovu zotaví. Jednoduchý trik zachrání vaši zahradu!

Bramborová plíseň přezimuje v půdě! Zjistěte, jak dezinfikovat půdu po sklizni rajčat – solární dezinfekce, orba a krycí plodiny zachrání vaši zahradu.

Bramborová plíseň (Phytophthora infestans) je noční můrou zahradníků a pěstitelů. Když napadne rajčata, může zničit celou úrodu, a pokud půdu nevydezinfikujete, v příští sezóně se vrátí s dvojnásobnou silou. Vysvětlím vám, jak účinně vyčistit půdu po napadení, obnovit její biologickou rovnováhu a připravit zahradu na nový rok pěstování.

Bramborová hniloba – poznejte nepřítele

Bramborová hniloba je choroba způsobená houbou Phytophthora infestans. Její spory (oospory) mohou v půdě přežít i několik měsíců, zejména během mírných zim. Stačí několik vlhkých dnů, aby znovu napadly rostliny. Často zůstávají v neúplně odstraněných rostlinných zbytcích nebo v infikovaných bramborových hlízách.

Proto po sezóně, ve které se choroba objevila, nestačí pouze odstranit nemocné stonky a listy. Půda vyžaduje dezinfekci – jak tepelnou, tak biologickou – aby se zabránilo opětovnému výskytu patogenu.

Tepelná metoda – solární dezinfekce půdy a odpařování

Nejjednodušší a nejúčinnější metodou přirozené dezinfekce je solární dezinfekce. Spočívá v zakrytí vlhké půdy průhlednou polyetylenovou fólií na 4–6 týdnů, nejlépe od června do srpna. Slunce ohřívá půdu pod fólií na 60 °C, což účinně ničí většinu spór a škodlivých mikroorganismů.

Pokud bylo léto chladné nebo chcete půdu vyčistit na podzim, použijte parní ošetření – použijte parní generátor nebo parní generátor. Zavedením horké páry do hloubky 10–15 cm lze dosáhnout teploty kolem 70 °C, která ničí spory, ale nerozrušuje strukturu půdy.

Kdy použít:

• Solárizace – od června do srpna, kdy teplota vzduchu přesahuje 25 °C.
• Parní ošetření – na jaře nebo na podzim, po sklizni.

Biologická dezinfekce – krycí kultury a mikroorganismy v akci

Po tepelné úpravě půda ztrácí část mikroflóry, proto je nutné ji obnovit. K tomu pomáhají plodiny a přírodní hnojiva.

• Plodiny (facélie, bílá hořčice, fazole, pohanka) – vylučují přírodní alelopatické sloučeniny, které omezují rozvoj patogenů a zároveň zlepšují strukturu půdy.
• Kompost a dobře shnilý hnůj – dodávají užitečné mikroorganismy, které konkurují Phytophthora.
• Biologické přípravky s užitečnými houbami a bakteriemi (např. Trichoderma spp., Bacillus subtilis) – kolonizují kořeny a blokují vývoj patogenu.

Kdy použít:

Osivo je nejlepší vysévat od srpna do září. Kompost a hnůj přidávejte po tepelné dezinfekci a mikrobiologické přípravky na jaře, před výsadbou nových rostlin.

Proč se nemáte spoléhat pouze na chemii

Chemické prostředky pro dezinfekci půdy (fumiganty) jsou určeny výhradně pro komerční plodiny a neměly by se používat v domácích zahradách. Jejich použití může zničit biologický život půdy a poškodit užitečné organismy.

Mnohem lépe funguje kombinovaná strategie – kombinace termických a biologických metod, která má trvalý účinek a odpovídá principům integrované ochrany rostlin.

Co dělat po dezinfekci půdy

Po odstranění fólie nebo dokončení paření nechte půdu několik dní odpočinout a poté:

• rozložte vrstvu kompostu,
• vysijte krycí plodiny,
• vyhněte se pěstování rajčat a brambor na tomto místě po dobu minimálně 3-4 let.

To je velmi důležité, protože Phytophthora infestans může v půdě přežít i několik sezón. Střídání plodin výrazně snižuje riziko opětovné infekce.

Co nedělat po infekci

Neodhazujte infikované rostlinné zbytky do kompostu – spory tam mohou přežít a znovu napadnout plodiny. Lepší je je spálit nebo zlikvidovat v kontejneru na zelený odpad. Vyhněte se také příliš intenzivnímu hnojení dusíkem – podporuje rozvoj plísňových chorob.