Nejvyšší soud potvrzuje, že v případě úmrtí bývalého manžela, s nímž žili společně, lze pobírat 100 % důchodu v případě ztráty živitele rodiny, pokud patřil do kategorie Clases Pasivas
Nejvyšší soud vysvětluje, že v systému Clases Pasivas může vdova pobírat 100 % důchodu v případě úmrtí bývalého manžela, s nímž žila, a pozůstalý manžel pobírá celou částku.
Příjemci důchodu v případě ztráty živitele rodiny v systému Clases Pasivas by měli vědět, že mají nárok na 100 % dávky v případě úmrtí bývalého manžela, s nímž si tuto částku dělili. Nejvyšší soud stanovil v tomto ohledu doktrínu a vysvětlil, že se nejedná o mimořádné „zvýšení“, ale o obnovení původního práva pozůstalého manžela (pozůstalé).
Je třeba poznamenat, že ačkoli Generální ředitelství pro výdaje na personál a Nejvyšší soud v Madridu takové zvýšení odmítly s tím, že zákon takový případ výslovně neupravuje, rozhodnutí Nejvyššího soudu vysvětluje, že vdovská penze je od počátku jednotná a úplná a je rozdělena mezi několik příjemců pouze do té doby, dokud jsou všichni naživu, protože v případě úmrtí jednoho z nich přeživší obdrží celou částku.
Právo vyplývající z jednotné pozůstalostní renty
Pokud se podíváme na právní předpisy, zákon o důchodech státních zaměstnanců doslovně nestanoví, co se stane, když zemře jeden z příjemců, kteří mají nárok na stejnou pozůstalostní rentu. V souvislosti s touto mezerou Nejvyšší soud interpretuje normu v souladu s Ústavou a Listinou základních práv Evropské unie, čímž posiluje princip sociální solidarity a ochrany starších osob.
Na základě výše uvedeného tedy stanoví, že po skončení účasti bývalého manžela v důsledku jeho úmrtí vdova nebo vdovy, které ho přežily, obnovují své právo v plném rozsahu. Nejedná se tedy o sčítání procent, ale o obnovení 100 % částky, která původně náležela hlavnímu příjemci.
Reálný příklad: od získání méně než 50 % až po 100 %
Případ, který byl základem pro toto rozhodnutí (které si můžete přečíst na tomto odkazu soudní moci), se týká ženy, která dostávala pouze 48,8 % vdovské renty, protože zbytek byl přiznán bývalé manželce zemřelého. Po smrti této osoby požádala správní orgán o uznání svého nároku na plnou částku, tj. 100 %, ale její žádost byla zamítnuta.
Nejprve Generální ředitelství pro výdaje na personál zvýšení zamítlo a poté Nejvyšší soud zamítnutí potvrdil s odůvodněním, že zákon nezakládá zvýšení, s výjimkou zvláštních případů, jako jsou situace související s terorismem.
Nejvyšší soud však toto rozhodnutí opravil a ve svém rozsudku (ATS 6689/2023) vysvětlil, že důchod náleží v plné výši pozůstalé manželce (té, která přežila obě vdovy) a že původní rozdělení platilo pouze po dobu, kdy byla druhá příjemkyně naživu. Od jejího úmrtí má odvolatelka nárok na 100 % částky, čímž se vytvořil precedens, který bude užitečný v mnoha dalších podobných případech.
