Neznámá keltská osada v České republice odhaluje nádherný poklad ze zlata a stříbra
Skupina archeologů objevila sadu zlatých a stříbrných mincí a také různé bronzové předměty v dosud neznámé osadě
Některé z nalezených mincí, které již byly označeny k prozkoumání před výstavou.
Přítomnost Keltů na území dnešní České republiky se datuje přibližně do let 450–50 před naším letopočtem. Kmen Bojů, od kterého pochází starověké římské jméno Boiohaemum (dnešní region Čechy), dominoval v této oblasti, dokud nebyl vyhnán Římany. Bojové založili opevněná sídliště známá jako oppida v Závisti nedaleko Prahy a Starém Hradišti na Moravě, která současně sloužila jako důležitá politická a ekonomická centra.
Keltové, kteří obývali tyto oblasti, byli známí svým mistrovstvím v metalurgii, ražbě mincí a účasti v rozsáhlých obchodních sítích, které se rozprostíraly od Britských ostrovů po Balkán. Nyní tým archeologů z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) a Muzea a galerie severního Plzně učinil nový zajímavý objev.
Jedná se o soubor zlatých a stříbrných mincí, bronzových šperků a dokonce i malé figurky koně z osady Keltů, která se nachází severně od Plzně, města v západních Čechách, a která byla dosud výzkumníkům neznámá. „Tyto nálezy jsou jedinečné nejen svým množstvím (stovky mincí a šperků), ale také tím, že byly objeveny v oblasti, kde nebylo známo žádné velké keltské osídlení,“ uvedl Jan Marík, ředitel Archeologického ústavu.
Neznámé osídlení
Úřady zatím nezveřejňují umístění osady. Důvodem je, že v České republice, stejně jako v mnoha jiných místech Evropy, je jedním z hlavních úkolů archeologů ochrana možných nálezů před nebezpečím, že budou objeveny nelegálními hledači pokladů. „Nelegální hledači kovů představují vážnou hrozbu pro naše kulturní dědictví. Aby se zabránilo větším škodám, je přesná poloha vykopávek držena v tajnosti,“ vysvětluje Marik.
Daniel Straník, archeolog z Muzea a galerie severního Plzně, zase zdůraznil, že „tato lokalita je výjimečná, alespoň v rámci střední Evropy. Mezi nalezenými zlatými a stříbrnými mincemi jsme identifikovali dosud neznámé typy, které mohou změnit naše chápání ražby keltských mincí v České republice.“
Ale to není vše. „Součástí sbírky jsou také zlaté šperky z halštatské doby, bronzové spony, brože, náramky, přívěsky a bronzová figurka koně, které ilustrují kvalitu umění a řemesel starověkých Keltů, kteří kdysi obývali tuto oblast,“ dodává výzkumník.
Vědci se domnívají, že tato tajemná osada možná nebyla trvale obydlena, ale sloužila jako dočasné místo setkávání nebo obchodování. „Mohlo to být místo, kde se lidé scházeli za účelem obchodování, výměny zboží a měny. Rozptýlení drobných předmětů, jako jsou mince, naznačuje dočasnou činnost, nikoli dlouhodobé osídlení,“ komentoval archeolog David Danček.
Kromě toho nález několika zlatých a stříbrných ingotů v osadě potvrzuje hypotézu, že toto místo mohlo hrát důležitou roli v obchodu a ražbě mincí, což podle výzkumníků odpovídá praxi, která se používala v jiných menších osadách v Rakousku a na Moravě.
Muzeum a galerie severního Plzně nedávno představily výběr těchto nálezů na výstavě „Nejasná zpráva o Keltech v severním Plzni“, která bude pro veřejnost otevřena do 30. listopadu 2025.
Pavel Kodera, ředitel muzea, vysvětlil, že „nejdůležitější exponáty byly bezpečně uloženy v depozitářích muzea a budou vystaveny po dokončení výzkumného projektu“.
