S přibývajícím věkem se stávají nesnesitelnými, podezřívavými, nervózními? Může se jednat o počáteční stadia demence

Demence postihuje oblasti mozku odpovědné za osobnost, chování a řeč, tedy vlastnosti, které pro blízké definují člověka více než motorické schopnosti nebo paměť. Stává se, že starší člověk, který se po mnoho let vyznačoval veselou povahou, laskavostí nebo trpělivostí, se náhle stane podrážděným, uzavřeným, nedůvěřivým nebo bez empatie. Tyto nespecifické příznaky jsou někdy považovány za zlobu nebo drzost, ale mezitím mohou být prvním signálem, který svědčí o neurodegenerativním procesu.
Alzheimerova choroba a chování
Změna osobnosti u staršího člověka může být jedním z prvních příznaků rozvoje Alzheimerovy choroby. Ačkoli se nejčastěji spojuje s problémy s pamětí, právě poruchy nálady a emocí často předcházejí znatelným kognitivním problémům. Stává se, že člověk, který byl vždy společenský a otevřený, přestane odpovídat na telefonní hovory a uzavře se do sebe. Stává se, že veselý člověk se stává přehnaně podezřívavým – obviňuje své blízké z krádeže předmětů, které ve skutečnosti sám někde odložil, a někdy dosud vřelý a citlivý starší člověk náhle reaguje chladně a dokonce lhostejně na problémy svých blízkých. Tyto změny, i když jsou pro okolí obtížné, nejsou záměrné, jsou výsledkem postupného poškození struktur mozku odpovědných za regulaci emocí a chování.
Parkinsonova choroba a charakterové rysy
Stejně jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba se zpočátku nemusí projevovat typickými příznaky tohoto onemocnění. Stále častěji se zdůrazňuje, že jedním z raných příznaků mohou být jemné, ale znatelné změny v osobnosti a náladě. Starší člověk, který byl dosud veselý a otevřený, začíná vyhýbat se kontaktům, projevuje velkou podrážděnost nebo se stává nadměrně úzkostlivým. Pacient nemusí být schopen vyjádřit, že ho něco bolí, že se cítí ztracený nebo vystrašený, místo toho jeho emoce vybuchují v podobě hněvu.
Může se také projevit agresivita v různých formách – od slovních útoků, urážek a podezřívavosti až po obvinění vůči blízkým. Někdy se projevuje i fyzickými gesty: prudkým odstrčením, bouchnutím dveřmi nebo pokusy o fyzické ublížení. Základem takového chování jsou jak změny, ke kterým dochází v mozku, tak rostoucí frustrace spojená se ztrátou kontroly nad vlastním tělem a myslí.
Demenci s Lewyho tělísky – jak se projevuje?
Demenci s Lewyho tělísky – druhá nejčastější forma demence po Alzheimerově chorobě, která se vyvíjí v průběhu primárně degenerativních procesů poškozujících mozek. Nemoc se velmi často projevuje nikoli problémy s pamětí, ale změnami v chování a osobnosti.
Někdy, než se objeví zjevné kognitivní poruchy, starší člověk trpí poruchami fáze rychlého spánku – budí se v noci, dělá prudké pohyby, křičí nebo reaguje agresivně, jako by sehrával své sny. K tomu se přidává neklid, podrážděnost, apatie, ale také bludy a vizuální halucinace, které se objevují téměř u poloviny pacientů. Blízcí mohou zaznamenat, že člověk, který byl dosud klidný, se stává roztěkaným, nedůvěřivým a jeho emocionální reakce jsou těžko předvídatelné.
Je důležité poznamenat, že poruchy chování u demence s Lewyho tělísky jsou obvykle výraznější, častější a objevují se dříve než u jiných neurodegenerativních onemocnění. Jsou výsledkem hlubokých změn ve strukturách mozku odpovědných za emoce, pozornost a zpracování podnětů.
Frontotemporální demence – jak se vyznačuje?
V průběhu frontotemporální demence dochází k atrofii frontálních a temporálních laloků, což vede k hlubokým změnám v chování pacienta. Člověk, který byl dosud empatický a taktní, se může začít chovat sociálně nepřijatelným způsobem, tj. mluvit bez zábran, přijímat impulzivní rozhodnutí, ignorovat city druhých. U mnoha pacientů se objevuje apatie, ztráta zájmů a také kompulzivní chování, jako je neustálé tleskání, dotýkání se předmětů nebo přejídání se sladkostmi.
Stává se také, že pacient ztrácí schopnost volně ovládat jazyk a jednoduché konverzace se pro něj stávají problémem. Vzhledem k tomu, že frontotemporální demence se obvykle objevuje dříve než Alzheimerova choroba, a to již ve věku 40 až 65 let, je někdy zaměňována s depresí nebo duševními poruchami.
Vaskulární demence a chování
Vaskulární demence, která se vyvíjí v důsledku poškození mozku způsobeného ischemií, se často projevuje nejen poruchami paměti nebo obtížemi při provádění každodenních činností, ale také změnami v osobnosti staršího člověka. Blízcí si všimnou, že člověk, který byl dosud klidný a vyrovnaný, začíná reagovat podrážděně nebo neopodstatněným hněvem. Jiní zase postupně ztrácejí zájem o okolní svět, opouštějí vztahy a jejich dřívější záliby a zvyky pro ně přestávají mít význam. Je charakteristické, že příznaky mohou narůstat skokově, po následných incidentech ischémie, nebo se vyvíjet pomalu, což připomíná obraz Alzheimerovy choroby.