Rozpoznáváte tyto vlastnosti u sebe? Pak můžete žít déle než ostatní. „Výsledky nových výzkumů jsou průlomové.“

Energická povaha, organizovanost a vnímavost mohou podle nedávných studií zveřejněných v časopise Journal of Psychosomatic Research nejen zlepšit mezilidské vztahy, ale také prodloužit život. Naopak časté obavy, výkyvy nálady nebo podrážděnost mohou být spojeny se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí.

Pozitivní přístup ke zdraví?

Odborníci na dlouhověkost zdůrazňují, že jejich závěry mohou lékařům pomoci předvídat zdravotní rizika nejen na základě výsledků lékařských testů, jako je krevní tlak, ale také na základě chování a emocí pacienta. Profesor Rene Motus z Edinburské univerzity, spoluautor studie, poznamenal, že místo toho, aby se vědci soustředili na obecné typy osobnosti, jako je extroverze nebo svědomitost, analyzovali podrobné popisy, které účastníci poskytli o sobě v dotaznících.

„Slovo ‚aktivní‘ bylo nejčastěji používaným termínem,“ řekl profesor Motus v rozhovoru pro The Guardian. „U lidí, kteří se takto popisovali, bylo riziko úmrtí během studie o 21 % nižší, i po zohlednění věku, pohlaví a zdravotního stavu,“ dodal.

Je aktivita klíčem k dlouhému životu?

Do studie se zapojilo více než 22 000 lidí, kteří se účastnili čtyř různých výzkumných projektů trvajících od šesti do 28 let. Výsledky ukázaly, že charakterové vlastnosti, jako je cílevědomost , organizační schopnosti , odpovědnost a pracovitost, mají větší vliv na délku života než obecné osobnostní rysy, jako je extroverze nebo neurotismus.

Profesor Paraik O’Sullivan z University of Limerick, spoluautor studie, zdůraznil přesnost těchto výsledků. „Naše studie ukazuje, že osobnost nepůsobí jako obecný faktor vlivu, ale spíše jako soubor konkrétních vzorců chování a postojů, které mají výrazný vliv na délku života,“ vysvětlil.

Negativní rysy osobnosti, jako je sklon k úzkosti nebo výkyvy nálady, byly spojeny se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. „To znamená, že ‚organizační schopnosti‘ mohou lidem pomáhat udržovat zdravý životní styl, ale mohou také odrážet psychickou stabilitu nebo sociální návyky, které přispívají k dlouhověkosti,“ dodal profesor O’Sullivan.

Měla by se osobnost zohledňovat v medicíně?

Doktor Ross Stewart z Chester University, který se na výzkumu nepodílel, označil výsledky za průkopnické. „Dosud se většina výzkumů soustředila na obecné rysy osobnosti. Tento výzkum ukazuje, že to, jak lidé popisují sami sebe jednotlivými slovy, může být neméně důležité,“ řekl v rozhovoru pro The Guardian.

Vědci doufají, že jejich výsledky podnítí zdravotnické orgány k zařazení osobnostních testů do standardních lékařských prohlídek. Takový přístup může pomoci identifikovat osoby z rizikové skupiny, jejichž osobnostní rysy naznačují dlouhodobé potíže s přístupem k lékařské péči.