Co je to „úsporný režim“ a proč mozek, stejně jako počítač, potřebuje restartovat?

Žijeme s mozkem, který je neustále zapnutý. Mezi oznámeními, schůzkami, sociálními sítěmi a nevyřešenými úkoly náš mozek sotva najde čas na odpočinek. A podobně jako počítač přetížený procesy začíná zpomalovat, dělat chyby a přehřívat se. To vedlo k stále častěji diskutovanému pojmu: režim úspory energie mysli, který popisuje, jak se náš mozek snaží chránit před informačním přetížením tím, že vypíná vše, co nepovažuje za naléhavé.

Když je mozek přetížený: jak funguje režim úspory mentální energie?

Tento termín označuje stav, ve kterém se mozek rozhodne „snížit spotřebu energie“, aby se vyhnul selhání. Najednou je těžké se soustředit, zapomínáme jednoduché detaily nebo pociťujeme jakousi celkovou apatii. Nejde o lenost nebo nedostatek motivace: je to strategie ochrany před kognitivní únavou.

Stejně jako notebook přechází do úsporného režimu při nízkém stavu baterie, mozek začne stanovovat priority pro základní úkoly a vypínat nepotřebné funkce. Je pro nás obtížné plánovat, udržet koncentraci nebo ovládat emoce. To je jasný znak nutnosti restartu.

Příliš mnoho informací, příliš málo odpočinku

Nikdy předtím jsme nespotřebovali tolik informací za tak krátkou dobu. Zprávy, sociální sítě, e-maily, zprávy, videa… Každý podnět vyžaduje naši pozornost a mozek, který není určen pro takové neustálé bombardování, reaguje únavou. Podle různých studií v oblasti kognitivní neurobiologie multitasking snižuje produktivitu až o 40 % a přímo ovlivňuje krátkodobou paměť.

Když žijeme v tomto zrychleném režimu, mysl se chrání tím, že vypne to, co považuje za druhořadé. Stáváme se méně kreativní, více podráždění a náchylní k prokrastinaci. Není náhodou, že mnoho lidí popisuje tento pocit jako „už nemůžu“.

Jak restartovat mozek, aniž byste ho úplně vypnuli

Vystoupit z režimu mentálního očekávání neznamená vzdát se, ale spíše udržovat rovnováhu mezi pozorností a odpočinkem. Nenecháváme počítač zapnutý celé týdny bez restartu, stejně tak i náš mozek potřebuje pravidelné přestávky, aby mohl přeskupit procesy.

Odmítnutí obrazovek, procházka bez sluchátek nebo provádění opakujících se a jednoduchých činností (například vaření jídla nebo zalévání rostlin) pomáhají snížit kognitivní zátěž. Dostatek spánku a odpočinku také pomáhá restartovat operační systém mozku.

Účinnou technikou je takzvaný blokový odpočinek : soustřeďte se na konkrétní úkol po dobu 50 minut a poté si odpočiňte 10 minut. Tato metoda, inspirovaná technikou „Pomodoro“, umožňuje udržet koncentraci, aniž by docházelo k vyčerpání mentálních zdrojů.

Role ticha a nudy

Ve společnosti, která podporuje produktivitu, se ticho stalo luxusem. Období nečinnosti jsou však nezbytná pro kreativitu a duševní regeneraci. V těchto momentech zdánlivé „nudy“ mozek aktivuje svou výchozí neuronovou síť spojenou s představivostí a řešením složitých úkolů.

Proto je přestávka neztrátou času, ale investicí do jasnosti mysli. Mentální úspora se spouští, když ignorujeme příznaky únavy a pokračujeme v práci na hranici svých možností. Schopnost zastavit se, než ztratíme vědomí, je pravděpodobně nejcennější dovedností 21. století.

Učíme se vypínat, abychom se mohli znovu zapnout

Mozek nemá tlačítko pro restart, ale potřebuje režimy, které napodobují hluboký odpočinek. Vypnutí telefonu hodinu před spaním, omezení oznámení nebo takzvaná „informační dieta“ jsou malé kroky, které mohou mít velký význam.

Šetření duševních sil není systémová porucha, ale varování. Připomíná nám, že myšlení, rozhodování a kreativita také vyžadují energii a že odpočinek není volitelný, ale je součástí procesu. Stejně jako každý jiný mechanismus potřebuje i náš mozek přestávky, aby mohl fungovat jasně a vyváženě.