5 druhů zeleniny, které už 15 let vysazuji před zimou – sklízím nejranější úrodu, kterou mi sousedé závidí

Pamatuji si, jak mi sousedka z chaty poprvé vyprávěla o podzimní výsadbě česneku. Bylo to před patnácti lety a tehdy začínající zahradnice příliš nevěřila, že stroužky přežijí zimu a neshnijí. Přesto se rozhodla pro experiment na malém záhonku.

Česnek zasadila na konci října, když už byla půda mírně zamrzlá. V zimě měla obavy, ale na jaře uviděla silné zelené výhonky. V červenci vyrostly hlávky velikosti pěsti – úroda předčila všechna očekávání. Od té doby vždy na podzim vysazuje minimálně tři záhony zimního česneku. Záhon připravuje dva týdny před výsadbou, prokypřuje půdu a přidává kompost s litrovou sklenicí popela na metr čtvereční. Hlavní je počkat na trvalé mrazy, aby se stroužky zakořenily, ale nevyklíčily.

Hloubka výsadby je asi deset centimetrů, vzdálenost mezi stroužky je patnáct centimetrů. Zahrada se nahoře mulčuje humnem nebo rašelinou v vrstvě pět centimetrů, což chrání před mrazem a vyživuje půdu na jaře. Jakmile půda rozmrzne, mulč se odstraní – půda se rychleji prohřeje a klíčky se aktivně vyvíjejí.

Mrkev jsem začala pěstovat metodou podzimního setí několik let po česneku. Myšlenka je jednoduchá: chlad semena otuží a na jaře pak společně vyraší. První pokus byl neúspěšný – semena byla zaseta příliš brzy a uhynula. Následující podzim jsem počkala na trvalé mrazy a výsledek předčil očekávání. Mrkev vyklíčila v dubnu a na začátku června už bylo možné sklízet kořenovou zeleninu.

Pro podzimní výsev vybírá odolné odrůdy. Záhon připravuje předem, vytvoří rýhy hluboké 3–4 centimetry, posype semena zeminou a zakryje fólií. Na jaře používají spunbond pro urychlení ohřevu půdy a výhonky se objevují dříve než obvykle. Taková mrkev rychle roste a potěší svou chutí v létě, i když se dlouho neskladuje.

Řepu na zimu pěstuje již deset let. Nyní má v červnu na stole mladý boršč s vlastní natí. Metoda je podobná jako u mrkve, ale klíčky řepy se na jaře musí chránit před mrazem. Odrůdy vybírá speciálně pro podzimní výsev. Drážky se dělají hluboké pět centimetrů, vzdálenost mezi semeny je pět centimetrů, mezi řádky dvacet centimetrů. Na jaře, po roztátí sněhu, pomáhá krytí fólií k rovnoměrnému vzcházení. První prořezávání se provádí při dvou pravých listech, druhé – když kořenové plody dosáhnou velikosti vlašského ořechu. Díky rané sklizni řepy lze vařit boršč již v červnu.

Cibule na zimu – to je samostatný příběh. Používá se malá cibule o průměru do jednoho centimetru nebo velká cibule odolných odrůd „Stuttgart Riesen“, „Radar“ a „Shakespeare“. Před zimou se cibule zakoření, nevytvoří stonky a poskytnou ranou úrodu zeleniny. Záhon se připravuje v září: prokypří se, přidá se kompost a popel a vytvoří se vysoký záhon. Výsadba se provádí na konci října – začátkem listopadu, rýhy – hloubka pět centimetrů, vzdálenost mezi řádky – patnáct, mezi cibulkami – sedm-deset. Na jaře se mulč odstraní a zelenina se objeví již v dubnu, k májovým svátkům.

Petržel jsem začala sít před zimou před sedmi lety. Běžná semena na jaře klíčí dlouho kvůli éterickým olejům, které brání klíčení. Podzimní výsev tento problém řeší – semena přirozeně procházejí stratifikací chladem a na jaře klíčí rovnoměrně. Používám odrůdy „Bohatýr“ a „Buterbrodnaja“. Záhony připravuje v říjnu: kyprá, úrodná půda, brázdy 2–3 cm, semena rozkládá hustě, nahoře mulčuje rašelinou 1–1,5 cm. Na jaře petržel klíčí již koncem března – začátkem dubna, rychle roste a těší zelenými listy až do května.

Za patnáct let podzimních výsevů se přesvědčila, že tato metoda funguje. Má své nuance, ale je snadné se je naučit. Hlavní je nebát se zkoušet a učit se z vlastních zkušeností. Každý podzim se těchto pět plodin vysazuje před zimou a na jaře se na stole objeví raná úroda, když sousedé teprve začínají kypřit půdu.