Bělení stromů – tradice nebo nutnost. Je nutné bělit mladé ovocné stromy?

Mladé jabloně, slivoně a třešně jsou obzvláště citlivé na zimní teplotní výkyvy. Tenká kůra je dostatečně nechrání, a proto bez dodatečné ochrany snadno praská. Bělení kmenů je jednoduchý způsob, jak stromy chránit a zajistit jim lepší start do příští sezóny. Někteří zahradníci však považují tuto proceduru za zbytečnou. Je tedy nutné ovocné stromy bělit a jaké přípravky k tomu použít?

Bělení ovocných stromů spočívá v pokrytí spodní části kmene – někdy až po větve – vrstvou bílého přípravku.

Bělení stromů – tradice nebo nutnost?

Bělení spočívá v pokrytí spodní části kmene – někdy až po větve – vrstvou bílého přípravku. Tradičně měla tato procedura chránit stromy před prudkými teplotními výkyvy v zimním období. Za slunečných dnů se kůra zahřívá a v noci, při silném mrazu, dochází k jejímu praskání a poškození tkání pod ní kvůli velkým teplotním výkyvům. Vrstva hašeného vápna nebo emulzní barvy odráží sluneční paprsky, omezuje zahřívání a tím i riziko vzniku takzvaných vředů.

Výzkumy provedené Kalifornskou univerzitou zemědělství a přírodních zdrojů (UCANR) v roce 2017 ukazují, že vápnění účinně snižuje jev „slunečního popálení“, tj. poškození kůry způsobené kontrastem mezi zahříváním během dne a mrazem v noci. Kromě toho může světlý nátěr ztěžovat přístup xylofágním hmyzu, který se živí dřevem, tj. zejména kůrovcům, broukům-dřevokazům nebo průhledným broukům, kteří častěji napadají oslabené a přehřáté kmeny.

Současný pohled na bílení je však rozmanitější. Část zahradníků se domnívá, že v podmínkách stále mírnějších zim ztrácí tento postup svůj význam a stává se zbytečnou časovou a finanční zátěží. Zdůrazňují také, že mrazy pod -30 °C jsou vzácné a stromy na moderních podnožích si s nimi poradí lépe. Na druhé straně zastánci zdůrazňují, že kromě ochrany před mrazem maluje stromy plní také fytosanitární funkci – omezuje vývoj některých houbových patogenů a ztěžuje zimování hmyzu v trhlinách kůry.

Nejčastěji se doporučuje provádět tento postup od listopadu do konce března. Optimální doba je prosinec nebo začátek ledna, v bezdeštivých dnech a při kladných teplotách. Vápno lze obohatit přidáním jílu, kravského hnoje nebo bazaltové moučky, aby se zvýšila přilnavost a trvanlivost nátěru.

Je nutné bělit mladé ovocné stromy?

V případě mladých sazenic – jabloní, švestek, třešní, javorů nebo třešní – je riziko poškození v zimě mnohem vyšší než u starších stromů. Tenká kůra se za slunečných dnů rychle zahřívá a v noci, při prudkém poklesu teploty, praská a vytváří rány, které oslabují rostlinu. Jak zdůrazňují odborníci z Minnesotské univerzity v příručce „Ochrana stromů a keřů v zimě“, projevuje se to v podobě podélných, popraskaných a vyschlých částí kůry, nejčastěji na jižní nebo jihozápadní straně. Z tohoto důvodu doporučují používat bílé kryty nebo reflexní povlaky, které stabilizují teplotu kmene a účinně snižují riziko praskání.

Starší stromy s tlustším kmenem a pevnější kůrou jsou mnohem odolnější vůči teplotním výkyvům, proto je v jejich případě bělení méně smysluplné. To však neznamená, že je tento postup zcela zbytečný – mnoho závisí na mikroklimatických podmínkách. Jihozápadní expozice, absence přirozené ochrany před sluncem nebo intenzivní sluneční záření v zimě mohou vést k tomu, že i starší exempláře budou potřebovat dodatečnou ochranu. Je třeba si uvědomit, že mladé stromy vynakládají obrovské množství energie na hojení ran, což bohužel zpomaluje jejich plodnost a snižuje budoucí úrodu.

V přirozených listnatých lesích, například dubových nebo bukových, je praskání kůry pod vlivem mrazu běžným jevem, ale stromy si s tím poradí díky své odolnosti a schopnosti regenerace. V komerčních sadech nebo na zahrádkách je situace jiná: každá ztráta může mít znatelné ekonomické důsledky. Proto by se bílení mladých ovocných stromů mělo považovat za investici do jejich zdraví a budoucí úrody. U keřů, jako jsou rybíz nebo angrešt, se tento postup používá méně často, i když v oblastech s drsnějším podnebím se také praktikuje.

Čím natírat stromy? Druhy přípravků

Nejstarší a stále populární metodou je použití takzvaného vápenného mléka, tj. suspenze hašeného vápna ve vodě. Vápenný nátěr účinně odráží sluneční paprsky, čímž omezuje zahřívání kmene a riziko praskání kůry. Jeho nevýhodou je však nestálost – částice vápna se rychle usazují, proto roztok vyžaduje časté míchání a samotná vrstva se snadno smývá při srážkách. Z tohoto důvodu je třeba aplikaci opakovat.

Na trhu jsou také k dispozici hotové zahradní barvy, speciálně určené k bělení kmenů. Poskytují ochranu před zahříváním a praskáním kůry a také dodatečnou ochranu před okusováním divokými zvířaty (jeleny, zajíci, srnami). Tyto barvy mají formu husté emulze, která je připravena k použití bez ředění. Díky vhodné konzistenci dobře přilnou ke kůře a jsou odolné proti smývání deštěm – na kmenech vydrží i několik měsíců. To znamená menší frekvenci nanášení a větší účinnost ochrany ve srovnání s tradičním vápenným mlékem.

Výzkumy provedené v roce 2025 na zemědělské univerzitě v Henanu a publikované v časopise STEMM Press ukazují, že moderní nátěry pro bělení kmenů obsahují minerální plniva s vysokou schopností odrážet sluneční světlo a také polymery, které zvyšují přilnavost k kůře. Díky tomu ochranná vrstva vydrží na stromě mnohem déle než tradiční vápenná barva, kterou snadno smyje déšť. Tyto přípravky lze nanášet stříkáním, což zajišťuje rychlé a rovnoměrné pokrytí většího počtu stromů v sadu. V Číně se také provádí výzkum inteligentních nátěrů, které reagují na změny teploty. V chladném počasí zvyšují izolaci a v teplém odrážejí více infračerveného záření.

V reakci na rostoucí zájem o ekologické zemědělství se objevily také přípravky na bázi přírodních minerálních složek. Příkladem je tekuté vápno, které lze použít v ekologických zahradách. Přípravek odráží ultrafialové záření, chrání před přehřátím a poškozením mrazem a omezuje rozvoj plísňových a bakteriálních patogenů. Je odolný proti smývání a na kmenech vydrží až 70–80 dní, což ho činí trvanlivějším než klasické vápno. Lze jej také kombinovat s měděnými přípravky pro posílení jeho fytosanitárního účinku.

Je však třeba mít na paměti určitá omezení. Použití bílých papírových obalů na kmenech může zvýšit riziko vlhkosti a rozvoje plísní, což znamená, že stromy oslabí, místo aby je chránilo. Kromě toho vyžaduje každý nátěr kontrolu – pokud je smyt deštěm nebo mechanicky poškozen, jeho účinnost se snižuje a je nutné jej znovu nanést.