Změna v plynových pecích. EU přijala rozhodnutí

Povinná změna v plynových pecích. EU přijala rozhodnutí, které se dotkne milionů lidí.

Evropská unie zavádí revoluční změny v oblasti vytápění budov. Dotace na plynové kotle budou zrušeny a od roku 2030 budou nové domy muset mít nulové emise. Co to znamená pro miliony Čechů, kteří mají plynové kotle, a jak se připravit na nadcházející revoluci ve vytápění?

V nejbližších letech čeká vytápění domů v celé Evropské unii skutečná revoluce. Ačkoli Evropská komise ujišťuje, že nikdo nebude nucen okamžitě vyměnit kotel, směr změn je jasný: budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie a hybridním systémům. Nové pokyny směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive) jasně stanoví, co se stane s plynovými kotli, podle jakých pravidel budou fungovat po roce 2030 a proč mizí dotace na kotle na fosilní paliva.

Konec dotací na plynové kotle. Brusel stanovuje hranici

Členské státy Evropské unie již nebudou moci financovat instalaci autonomních kotlů na fosilní paliva, ať už se jedná o zemní plyn, topný olej nebo uhlí. „Pokyn (C/2024/7161) vysvětluje požadavek vyplývající z článku 17(15), že nejpozději do 1. ledna 2025 je nutné ukončit poskytování jakýchkoli finančních pobídek na instalaci nových autonomních kotlů na fosilní paliva“ , se uvádí v vysvětlivkách zveřejněných na webových stránkách Evropské komise. To znamená konec všech forem státní podpory: dotací, daňových úlev, úvěrových subvencí nebo programů typu „Čistý vzduch“, pokud se týkají tradičních, neintegrovaných plynových kotlů.

Tato změna však nezakazuje používání stávajících zařízení. Pokud váš kotel funguje správně, nikdo nebude požadovat jeho demontáž. Také v případě poruchy nebo nutnosti výměny za podobný model to bude i nadále možné – alespoň do té doby, než budova projde takzvanou hloubkovou termomodernizací. To znamená, že miliony domácností v celé Evropě si mohou oddechnout – alespoň na několik let.

Co se přesně mění v směrnici EPBD?

Nová verze směrnice EPBD (EU/2024/1275) je jedním z klíčových nástrojů klimatické politiky EU. Jejím cílem je postupné upuštění od fosilních paliv ve stavebnictví – odvětví, které je zodpovědné za téměř 40 procent celkové spotřeby energie v Evropské unii a za třetinu emisí skleníkových plynů.

V praxi by nové předpisy měly vést k tomu, že do roku 2040 se v obytných a veřejných budovách již nebudou používat kotle na fosilní paliva. Místo radikálního zákazu však Brusel zavádí postupnou strategii: nejprve ukončení dotací v roce 2025, poté omezení při modernizaci po roce 2030 a nakonec úplné zrušení jejich používání do roku 2040.

V pokynech Evropské komise se zdůrazňuje, že o tom, zda je zařízení považováno za kotel „na fosilní paliva“, rozhoduje typ paliva, nikoli samotná technologie. To je důležitý rozdíl, protože to znamená, že plynový kotel, který pracuje například na biometanu nebo zeleném vodíku, může být i nadále považován za zařízení využívající obnovitelné zdroje energie a splňující normy EU.

EPBD (směrnice o energetické účinnosti budov) je směrnice EU zaměřená na zlepšení energetické charakteristiky budov, snížení spotřeby energie a snížení emisí skleníkových plynů. Zavádí požadavky na navrhování, výstavbu a modernizaci, čímž podporuje rozvoj budov s nízkou spotřebou energie (ZEB) a instalaci obnovitelných zdrojů energie. Členské státy jsou povinny zavést její ustanovení.

Od roku 2030 – pouze vytápění z obnovitelných zdrojů energie nebo v hybridním režimu

Skutečný průlom nastane v roce 2030. Podle článku 7 směrnice: „Členské státy zajistí, aby nové budovy byly budovami s nulovými emisemi v souladu s článkem 11:

a) od 1. ledna 2028 – v případě nových budov ve vlastnictví veřejných orgánů; a

b) od 1. ledna 2030 – v případě všech nových budov“. To znamená, že všechny nové budovy v EU budou muset být nulové z hlediska emisí, tj. nebudou generovat emise CO₂ v důsledku používání fosilních paliv na místě. To znamená, že v nových domech bude možné i nadále instalovat plynové kotle, ale pouze v systémech připojených k obnovitelným zdrojům energie.

Nejčastěji to bude kombinace s tepelným čerpadlem, fotovoltaickými panely nebo solárními kolektory. Taková řešení jsou již dnes stále populárnější – nejenže přinášejí úspory, ale také jistotu v případě růstu cen fosilních paliv.

V případě stávajících budov bude po roce 2030 stále možné opravovat a vyměňovat stávající topná zařízení, pokud budova nebyla z energetického hlediska kompletně modernizována. Právě tento prvek má klíčový význam – po hluboké termomodernizaci (tj. výměně oken, zateplení stěn a střechy, modernizaci instalací) již nebude možné instalovat tradiční plynové kotle bez využití obnovitelných zdrojů energie.

Zachrání obnovitelný plyn pece?

Pro plynárenský průmysl neznamenají rozhodnutí Bruselu konec světa. Naopak, otevírají dveře novým investicím do takzvaných zelených plynných paliv, jako je biometan nebo vodík. Evropská komise jednoznačně prohlásila, že kotle na obnovitelné palivo nebudou podléhat žádným omezením ani po roce 2030. To znamená, že pokud to technologie a infrastruktura dovolí, plynové kotle budou moci pokračovat v provozu, ale pouze na jiné palivo.

Biometan se již dnes vyrábí v rostoucím počtu bioplynových stanic v Polsku a vodík je považován za palivo budoucnosti, které v dlouhodobém horizontu může zcela nahradit zemní plyn. Problémem však zůstává rozsah – přepravní a distribuční síť musí být přizpůsobena novým plynným směsím a samotný proces transformace vyžaduje obrovské finanční náklady a čas.

Nulové emise budov – co to vlastně znamená?

Pojem „budova s nulovými emisemi“ (ZEB – Zero Emission Building) je jedním z nejčastěji zmiňovaných v dokumentech EU, ale také jedním z nejednoznačnějších. Definice obsažená v článcích 2 směrnice uvádí: „ Budova s nulovými emisemi znamená budovu s velmi vysokou energetickou charakteristikou, stanovenou v souladu s přílohou I, která vyžaduje nulové nebo velmi malé množství energie, nevytváří na místě emise oxidu uhličitého z fosilních paliv a vytváří nulové nebo velmi malé množství provozních emisí skleníkových plynů v souladu s článkem 11“ . Zjednodušeně to znamená, že energetická bilance takové budovy je rovna nule – množství energie spotřebované na vytápění, chlazení a osvětlení musí být vyváženo energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie na místě nebo v jeho bezprostřední blízkosti.

V praxi dosažení tohoto standardu znamená, že budova musí být co nejvíce energeticky účinná, vzduchotěsná, dobře izolovaná a její systémy vytápění a větrání musí být integrovány se solárními panely, tepelným čerpadlem nebo systémem rekuperace tepla.

Plynové kotle v takových budovách budou moci fungovat pouze jako pomocné, pokud spalují bioplyn nebo jiný druh bioenergie. Energie vyráběná mimo budovu, i když je obnovitelná, bude považována za takzvanou „vzdálenou energii“. Tento pojem zatím nemá jednoznačnou právní definici, proto vyvolává mnoho sporů a pravděpodobně se stane jedním z nejžhavějších témat při zavádění směrnice do polského právního řádu.

Již dnes vláda oznamuje, že dotace na plynové kotle brzy zmizí nebo budou omezeny výhradně na hybridní řešení – například tepelné čerpadlo + kondenzační kotel. V praxi to může znamenat, že od roku 2025 budou mít investoři, kteří plánují výměnu kotle, na výběr pouze technologie využívající obnovitelné zdroje energie.

Odborníci poukazují na to, že země stojí před obrovskou výzvou. Na jedné straně plynová síť pokrývá miliony domácností, na druhé straně je podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci země stále příliš nízký. Do roku 2030 bude nutné nejen zvýšit počet zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ale také modernizovat infrastrukturu, což umožní zavést obnovitelné plyny do systému.

Co to znamená pro průměrného majitele domu?

Důležité je jedno: není třeba nic měnit násilím. Žádná pravidla neukládají povinnost demontovat funkční plynový kotel. Při plánování opravy nebo výstavby nového domu však stojí za to již nyní přemýšlet o řešeních, která odpovídají směru vývoje EU.

Za prvé, dotace na plynové kotle brzy zmizí, takže nákup takového zařízení bude za několik let zcela financován z vlastní kapsy. Za druhé, pokud dnes investujete do hybridního systému (například tepelného čerpadla s plynovou podporou nebo s fotovoltaickými panely), získáte nejen energetickou bezpečnost, ale také odolnost vůči budoucím změnám v legislativě.

Za třetí, mění se způsob hodnocení energetické účinnosti budov. Nová pravidla předpokládají, že každá budova bude muset mít „energetický pas“ a v dlouhodobém horizontu také postupně dosahovat vyšších tříd energetické účinnosti. Pro majitele nemovitostí to znamená, že energeticky účinné domy budou na trhu prostě dražší.

Rok 2040 – konečný termín pro kotle na fosilní paliva

Evropská komise chce, aby do roku 2040 byla fosilní paliva zcela vyloučena z vytápění. Nebude se však jednat o zákaz ze dne na den. Členské státy musí vypracovat vlastní plány na odklon od plynu, ropy a uhlí v odvětví budov, přizpůsobené místním ekonomickým a technologickým podmínkám.

To znamená, že je nutné vytvořit konzistentní strategii energetické transformace stavebnictví, která na jedné straně podpoří občany a na druhé straně podnítí investice do nových technologií. Samotný zákaz starých kotlů totiž nestačí – jsou zapotřebí reálné alternativy, které budou finančně a technicky dostupné pro průměrného obyvatele.

Důležité

V směrnici EPBD je uvedeno: „Každý národní plán renovace budov obsahuje (…) akční plán s cíli stanovenými na národní úrovni a měřitelnými ukazateli pokroku, včetně snížení počtu lidí postižených energetickou chudobou, s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, s cílem zajistit vysokou energetickou účinnost a dekarbonizaci národního stavebního fondu, jakož i přeměnu stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050“.

Budoucnost vytápění – nevyhnutelná transformace

To, co se dnes jeví pouze jako „doporučení“, se v příštích patnácti letech stane standardem. Odvětví vytápění se již nyní připravuje na éru tepelných čerpadel, hybridních systémů a bioplynu. S rostoucím počtem prosumerů a rozvojem systémů pro skladování energie se vytápění stane stále více lokálním, integrovaným a inteligentním.

Pro mnoho domácností může přechod na obnovitelné zdroje energie znamenat snížení účtů za energii, ale také větší nezávislost na dodavatelích fosilních paliv. Pro státy je to šance snížit emise a zvýšit energetickou bezpečnost.

Právní základ: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické charakteristice budov.