Co z psychologického hlediska znamená, když člověk mluví sám se sebou nahlas?

Odborníci v oblasti duševního zdraví zdůrazňují, že takové chování není příznakem duševních poruch a může zlepšit kognitivní funkce. Zvyk mluvit nahlas sám se sebou je v naší společnosti často nesprávně interpretován a mylně spojován s problémy duševního zdraví. Nedávné psychologické studie však ukazují, že tento zvyk není důvodem k obavám a může mít významný přínos pro naše kognitivní schopnosti, zejména v oblastech jako paměť a koncentrace, za předpokladu, že není doprovázen dalšími příznaky úzkosti.

Podle profesora Garyho Lupyana, pedagoga katedry psychologie na Wisconsinské univerzitě, v rozhovoru pro BBC není vyjadřování myšlenek slovy iracionálním činem, ale procesem, který může posílit mentální schopnosti každého člověka. V nedávném výzkumu účastníci sledovali obrazovku s různými předměty a bylo prokázáno, že ti, kteří předměty pojmenovávali nahlas, je nacházeli rychleji. Expert to vysvětluje tím, že „když zmíníte to, co vidíte, mozek aktivuje vizuální informace pro rychlejší rozpoznání objektu“. Odborníci na duševní zdraví zdůrazňují, že takové chování není příznakem duševních poruch a může zlepšit kognitivní funkce.

Co z psychologického hlediska znamená, když člověk mluví sám se sebou nahlas?

Dětství jako model pozitivního vnitřního dialogu.

Nejvýraznější příklad výhod rozhovoru se sebou samým lze najít u dětí. V dětství je verbální vnitřní dialog přirozenou součástí učení a pomáhá dětem orientovat se v každodenních úkolech a rozvíjet motoriku. Tento jev, který rozhodně není příznakem problémů, je důležitým nástrojem kognitivního vývoje. Psychoterapeutka Ann Wilson podporuje tento pozitivní názor a tvrdí, že „všichni potřebujeme mluvit s někým zajímavým, kdo nás dobře zná a je na naší straně. Kdo může být lepší než my sami?“ Někteří odborníci dokonce doporučují tuto praxi ve svých terapeutických sezeních kvůli jejím četným výhodám.

Výhody verbální konverzace se sebou samým

Mezi výhody konverzace se sebou samým patří: posílení paměti, strukturování myšlení a usnadnění řešení problémů. Moderní psychologie se domnívá, že vnitřní dialog slouží jako forma vnitřní socializace, pozitivně ovlivňuje emoční pohodu, zajišťuje kognitivní motivaci a jasnost mysli.