Stačí pár kliknutí: fotky z notebooku přetáhnete na flash disk, ve složce je vidíte a původní soubory smažete. Hotovo? Právě tady bývá největší omyl. Pokud USB nese poslední existující kopii, nevznikla záloha, jen se jediná sada souborů přestěhovala jinam.
Rozdíl je praktický, ne slovní. O záloze má smysl mluvit teprve tehdy, když se k fotkám dostanete i po ztrátě, poruše nebo smazání na jiném místě.
Rozlišující znak: druhá kopie opravdu existuje
USB flash disk může pro domácí fotografie posloužit dobře, ale jen jako další kopie. Samotné médium bezpečí nezaručí. Malý disk se snadno ztratí v batohu, šuplíku nebo kapse bundy a stejně jako jiné úložiště může přestat fungovat.
Nejjednodušší kontrolní otázka zní: Když tento konkrétní disk dnes zmizí, zůstane ještě někde jinde úplná sada fotek? Pokud ne, nejde o zálohu v užitečném smyslu slova.
Malá pomůcka, která dává smysl: otevřít pár fotek přímo z USB
Po zkopírování nepomůže jen pohled na zelený pruh dokončení. Otevřete několik fotografií přímo z cílového USB. Právě to je malá, ale důležitá pomůcka: neověřujete, že kopírování doběhlo, ale že jsou soubory skutečně na disku a dají se číst.
Je dobré sáhnout po různých snímcích z různých podsložek, ne jen po prvním obrázku nahoře. Náhled v původní aplikaci totiž ještě neznamená, že pracujete s kopií z flash disku. Když si navíc porovnáte počet souborů a jejich velikost na obou místech, snáz odhalíte vynechanou složku nebo neúplný přesun.
To ale pořád není úplná zkouška obnovy. Tu uděláte až ve chvíli, kdy vybraný soubor z USB také skutečně obnovíte nebo zkopírujete zpět jinam a ověříte, že funguje i tam.
Dejte si krátkou pauzu se sudoku
Malá výzva pro bystrou hlavu. Vyberte si obtížnost a zkuste další tah.
Proč dvě kopie ve stejné tašce nestačí
NÚKIB ve svých doporučeních k zálohování pracuje s více kopiemi a s odděleným uložením. Důvod je prostý: některá rizika zasáhnou víc věcí naráz. Dva disky vedle sebe v jedné brašně může postihnout stejná ztráta. Trvale připojené médium zase nemusí zůstat stranou, když se něco stane počítači.
Pro rodinné fotky proto dává smysl rozdělit kopie tak, aby nesdílely každé riziko. Jedna může být doma na počítači, druhá na USB a další odděleně jinde. Nejde o složitý systém, spíš o to, aby jedna nehoda nesmazala všechno najednou.
Synchronizace není totéž co záchranná brzda
Kdo ukládá fotky do cloudu, často předpokládá, že má vystaráno. Jenže synchronizace a záloha nejsou automaticky totéž. Když omylem smažete soubor nebo poškodíte složku, služba může stejnou změnu přenést i na další zařízení.
Praktická otázka tedy není jen to, zda se fotky synchronizují, ale také zda služba umí vrátit smazané soubory nebo starší verze. Právě tahle drobnost rozhoduje, jestli cloud pomůže i při chybě, ne jen při přesunu mezi telefonem a počítačem.
Ještě chvilku? Zahrajte si mahjong
Tradiční dlaždice, klidné tempo. Vaše rozehraná hra na vás počká.
Poslední krok, který není zbytečný
Během kopírování USB nevytahujte. Po dokončení použijte ve svém systému bezpečné odebrání zařízení. Je to drobný úkon, ale patří ke chvíli, kdy se rozhoduje, jestli se data na disk opravdu dopsala.
A ještě jedna hranice k samotnému používání: neznámé nalezené USB do počítače nepřipojujte jen ze zvědavosti.
Jestli chcete mít jasno, nesledujte jen to, kam jste fotky uložili. Sledujte, kolik nezávislých kopií opravdu máte a zda jste aspoň jednu z nich vyzkoušeli obnovit. Právě to je okamžik, kdy se z pocitu stane ověřená záloha.
