Čína dosáhla pokroku ve vývoji „pilulky nesmrtelnosti“, která umožňuje žít až 150 let
Přípravek na bázi hroznových pecek může odstraňovat stárnoucí buňky, ale zatím nebyl testován na lidech.
Společnost Lonvi Biosciences ze Šen-čenu tvrdí, že vyvíjí kapsli proti stárnutí na bázi molekuly PCC1 (proantokyanidin C1) získané z extraktu hroznových pecek. Podle údajů společnosti může tato látka prodloužit život člověka až na 150 let tím, že působí na takzvané „zombie buňky“ – buňky, které způsobují záněty a nemoci spojené se stárnutím.
Podle informací New York Times společnost Lonvi otestovala svůj přípravek na myších a zaznamenala nejen prodloužení délky života, ale také zlepšení délky zdraví – období, během kterého hlodavci žijí v dobrém zdraví. Technický ředitel společnosti Lü Qinghua uvedl, že „životnost 150 let je zcela reálná“, a předpověděl, že „za několik let se to stane realitou“.
Dlouhověkost jako národní priorita
Výzkum společnosti Lonvi je součástí širší iniciativy čínské vlády, která učinila vědu o dlouhověkosti jednou ze svých strategických priorit, spolu s biotechnologiemi a umělou inteligencí. Společnost popisuje svůj produkt jako krok k preventivní terapii, která v kombinaci se zdravým životním stylem sníží riziko věkem podmíněných onemocnění.
Lonvi tvrdí, že její přípravek je schopen „neustále posilovat buňky” a snižovat chronický zánět. Společnost však uznává, že výzkum byl dosud prováděn pouze na zvířatech a že neexistují žádné publikované nebo potvrzené klinické studie na lidech .
Výsledky výzkumu na hlodavcích a vědecká opatření
Podle dostupných údajů vedla léčba PCC1 u myší k prodloužení délky života o 9–64 % v závislosti na době zahájení léčby, což svědčí o výraznějším účinku při použití v pozdějším věku. Vědci společnosti Lonvi tvrdí, že molekula odstraňuje stárnoucí buňky, aniž by poškozovala zdravé.
Řada odborníků však vyjádřila skepticismu vzhledem k nedostatku nezávislých studií a omezeným klinickým údajům u lidí. Navzdory svým ambicím společnost netvrdí, že tento lék sám o sobě zaručuje nesmrtelnost, ale spíše jej považuje za součást širší strategie biologického zásahu.
