Psychologie rozlišuje tři barvy, které používají lidé s nízkým sebevědomím.
Psychologie barev rozlišuje určité odstíny spojené s nejistotou a vysokým sebevědomím. Tři barvy jsou spojovány s nízkým sebevědomím.
Psychologie barev analyzuje, jak výběr určitých odstínů může odrážet hluboké emocionální stavy. Ve studiích vzájemného vztahu barev, sebevnímání a sebevědomí odborníci zjistili, že lidé s nízkým sebevědomím mají tendenci preferovat určité barvy, které vyjadřují zdrženlivost, sebeovládání a potřebu emocionální bezpečnosti .
Nejedná se o pevné škatulkování, ale o zákonitosti, které se opakují v behaviorálních studiích.
Světle šedá: ochrana a strach vyniknout
Světle šedá je jedním z odstínů, které se nejvíce asociují s emocionální zdrženlivostí a strachem vyniknout.
V sociální psychologii se to spojuje s lidmi, kteří se snaží zůstat nepovšimnutí a vyhýbají se přitahování pozornosti kvůli strachu z vnějšího odsouzení.
Studie publikovaná v časopise ukazuje, že lidé s nízkým sebevědomím preferují neutrální barvy, protože jim dávají pocit ochrany a kontroly, i když to omezuje jejich sebevyjádření.
Matná hnědá: nejistota a hledání stability
Jemné hnědé tóny odrážejí sebezáchovu, opatrnost a potřebu emocionální stability .
Z hlediska psychologie barev jsou spojovány s lidmi, kteří se cítí zranitelní nebo procházejí obdobím intenzivní sebekritiky .
Tato barva symbolizuje zemi a bezpečnost, proto ti, kdo si ji vybírají, často hledají emocionální zdrženlivost, aniž by si to uvědomovali.
Výzkumy Westminsterské univerzity ukazují, že tyto tóny snižují stimulaci, což může plnit funkci vnitřního útočiště.
Total black: sebeobrana a emocionální bariéra
Ačkoli je černá barva také spojována se silou a elegancí, při nadměrném a neustálém používání může naznačovat určitou formu emocionální bariéry .
V podmínkách nízkého sebevědomí slouží tato barva jako způsob, jak skrýt zranitelná místa a vytvořit odstup od ostatních.
Psychologie barev ji interpretuje jako mechanismus, který umožňuje vyhnout se emocionálnímu vlivu a kontrolovat svůj image v okolí.
Barvy nikoho nedefinují, ale mohou poskytnout vodítka.
Výběr barvy může odhalit dočasné emocionální stavy, ale nedefinuje osobnost.
Odhalení těchto zákonitostí nám může pomoci pochopit, co cítíme, začít pracovat na vnímání sebe sama a hledat místa pro emocionální podporu.
Psychologie barev nám připomíná, že zvýšení sebevědomí nespočívá ve změně oblečení, ale v posílení vztahu k sobě samému.
