Akt štědrosti od výherce loterie EuroMillions, který získal 123 milionů eur: „Naučili mě pomáhat všem, jak jen mohu.“
Mnoho lidí sní o výhře velké ceny v loterii Euromillions a představuje si, za co by tyto peníze utratili. Ale pravděpodobně jedním z prvních projektů, které nás napadnou, není velká charitativní investice. Steve Thomson , britský zedník, který v roce 2019 vyhrál cenu ve výši 123 milionů eur, naopak investoval značnou část své výhry do toho, aby udělal život ostatních lidí o něco šťastnějším. Tento neděli noviny The Mirror zveřejnily reportáž o Thomsonovi, ve které popisují, jak proměnil opuštěnou budovu v sídlo charitativní organizace, která pomáhá mladým lidem s postižením žít, studovat a pracovat.
„Sestra mého otce měla těžkou bederní skoliózu, proto mě vychovali k úctě k lidem s postižením a snaze pomáhat jim, jak jen to bylo možné,“ říká milionář. „Když mi bylo deset let, můj otec Peter začal každý týden učit děti s postižením plavat. Já jsem dobře plaval, tak jsem mu chodil pomáhat, a tak to pokračovalo několik let. Dobrosrdečnost mého otce zasela semínko toho, čím se nyní zabývám,“ pokračuje. Nové centrum, které se nachází ve městě Chichester, má tři patra a zahrnuje učebnu, smyslovou místnost, transparentní třídu, výukovou kuchyň a kavárnu s názvem Boardwalk Cafe.
Centrum, které spravuje organizace Together Our Community (TOC), nabízí mladým lidem možnost naučit se vařit a rozvíjet dovednosti v oblasti pohostinství. „Po výhře (ceny) jsem přesně věděl, komu chci pomáhat. Někteří moji přátelé mají syny a dcery s autismem a jinými poruchami učení a v okolí nebylo žádné místo, kde by se mohli bezpečně scházet, učit se nové dovednosti a navazovat přátelství,“ vysvětluje Thomson. „ Jakmile dosáhnou 18 let, jsou zcela zapomenuti, pokud nemají to štěstí, že se dostanou na placenou univerzitu. Ale i v takovém případě se rodiče ocitnou v úplné izolaci a často jsou nuceni opustit práci, aby mohli své děti živit. Je to skutečný boj a poslouchat jejich příběhy je srdcervoucí,“ vysvětluje štědrý milionář.
„Během karantény jsem si uvědomil rozsah problému. Zpočátku jsem TOC pomáhal malým příspěvkem, když jsem koupil ojetý dodávkový vůz, aby mohli mladí lidé jezdit na stáže do místních firem, věnovat se dobrovolnické práci a užívat si jednodenní výlety,“ dodává Thomson. „Brzy bylo jasné, že TOC opravdu potřebuje stálé centrum, místo, kde by se mohli rozšiřovat a pomáhat dalším mladým lidem ve věku od 18 do 35 let, a právě tehdy jsem začal hledat a kupovat pro ně budovu,“ říká milionář. „Chystám se pozvat svého otce, kterému je již 76 let, do Boardwalk Café, protože vím, že i on bude rád, že jsem něco udělal, abych změnil situaci. Seznámil jsem se s mladými lidmi, kterým bude tento nový centrum a práce v kavárně prospěšná, a bylo to pro mě velmi dojemné a dojímavé a stejně tak útěšné jako tehdy,“ uzavírá.
