Město Babylon, jedno ze sedmi divů světa, ohromuje svou starobylou architekturou.
Toto město bylo místem, kde se prolíná božské s lidským. Vytvořili dědictví, které dokáže inspirovat generace po tisíciletí.
Město Babylon, jedno ze sedmi divů starověkého světa , bylo něčím víc než pouhým souborem budov a hradeb. Bylo symbolem moci, umění a civilizace.
Toto město, ležící na březích řeky Eufrat na území dnešního Iráku, dosáhlo svého rozkvětu v období od 18. do 6. století př. n. l. a stalo se srdcem říše, která zanechala stopu v historii Mezopotámie a starověkého světa .
Město Babylon, jedno ze sedmi divů světa, ohromuje svou starověkou architekturou.
Podle „Encyklopedie světových dějin” bylo toto město po staletí pouze mýtem popsaným v Bibli a klasických textech z různých částí světa, až do svého znovuzrození v 19. století. V 80. letech 20. století se ho Saddám Husajn pokusil obnovit a dokonce přestavěl Ishtarovu bránu. V roce 2019 ho UNESCO konečně uznala za světové dědictví.
Jeho monumentální architektura je legendární. Babylon byl obklopen mohutnými hradbami, jejichž výška podle Herodota dosahovala 15 metrů a šířka v některých částech 80 metrů. Tyto pevnosti nejen chránily město před vpády, ale také sloužily jako výrazný symbol moci a bohatství.
Babylon mezi mýtem a vědou: město, které proměnilo představivost v architekturu
Hlavní vchody rámovaly impozantní brány zdobené glazovanými cihlami a reliéfy draků a býků, symbolů boha Marduka, patrona města . Mezi nimi vynikala slavná Ishtarova brána svou sytě modrou barvou a reliéfy mýtických zvířat, které dodnes fascinují historiky a archeology.
Ale Babylon nebyl jen o obranných stavbách a chrámech. Jeho ulice byly plné trhů, dílen a zahrad. Podle kronik spojovaly Visuté zahrady, další z jeho divů, inženýrské umění a krásu v podívané, která jako by vzdorovala gravitaci. Terasy plné stromů, květin a fontán se tyčily na cihlových konstrukcích a byly zavlažovány složitým hydraulickým systémem. Ačkoli někteří historici diskutují o tom, zda skutečně existovaly, nebo byly spíše legendou, nikdo nezpochybňuje, že Babylon byl synonymem kreativity a luxusu.
Město bylo také intelektuálním a kulturním centrem. Matematici, astronomové a písaři pracovali na hliněných tabulkách a zanechali záznamy, které nám dodnes umožňují pochopit jejich úspěchy v astronomii, právu a literatuře. Hammurabiho zákoník, jeden z nejstarších souborů písemných zákonů v historii lidstva, odráží organizaci a spravedlnost této společnosti.
