Íránská vojenská síla zůstává silná i po útocích, říká expert
Podle analýzy profesora Ronalda Carmony, specialisty na geopolitiku z Escola Superior de Guerra, si Írán udržuje svou vojenskou kapacitu prakticky nedotčenou i po nedávných izraelských útocích proti zemi. V rozhovoru pro CNN Brasil Carmona zdůraznil, že perská země má významný arzenál a připravila se na možné vojenské střety.
„Írán není malá země, naopak je to jedna z největších zemí světa s více než 90 miliony obyvatel. Z přísně vojenského hlediska má velmi relevantní ozbrojené síly, kde například v oblasti raket patří k zemím, které mají intenzivnější úroveň rozvoje těchto raketových schopností,“ vysvětlil Carmona.
Expert zdůraznil, že Írán počítal s možnými útoky a přijal preventivní opatření, jako je budování podzemních vojenských zařízení schopných odolat sofistikovanému bombardování. „Írán se na tento scénář připravil. Je tedy velmi možné, že jsou maskované, včetně skrytých odpalovacích zařízení a velkých raket, které budou jistě použity na obranu vedení země,“ uvedl.
Konfrontace mezi vojenskými mocnostmi
Profesor charakterizoval současný scénář jako „vojenskou konfrontaci velkých rozměrů“ mezi mocnostmi prvního stupně. Na jedné straně Spojené státy a Izrael s robustními vojenskými schopnostmi, včetně dvou skupin amerických letadlových lodí v regionu – největší koncentrace sil od invaze do Iráku v roce 2003. Na druhé straně Írán se svými významnými obrannými schopnostmi.
Podle Carmony měla izraelská a americká útočná strategie dva hlavní cíle: selektivní atentát na íránské vůdce a degradaci vojenských schopností země, zejména jejích raketometů. Navzdory těmto snahám však expert odhaduje, že Írán má stále přibližně 2 000 řízených střel připravených k odpálení.
Profesor také vyzdvihl výraznou změnu v íránském postoji oproti událostem z června loňského roku. „V tu chvíli byl cíl zcela jasně přímo u zařízení íránského jaderného programu. Tentokrát, od prezidentského prohlášení, jakmile útoky začaly, bylo prohlášeno, že otevřeným cílem byla přesně změna režimu,“ vysvětlil.
Toto vnímání existenční hrozby podle Carmony ospravedlňuje širší a intenzivnější reakci Íránu, která zasáhla nejen Izrael, ale i americké vojenské základny v několika částech Blízkého východu. Expert se však domnívá, že konflikt by měl zůstat omezen na hlavní zúčastněné strany, bez vojenské účasti jiných zemí v regionu.
