Výzkum ukazuje, že finanční riziko je v infrastruktuře hlavním problémem

Bezprecedentní průzkum provedený společností KPMG ukázal, že „Finanční riziko“ je největší obavou těch, kteří rozhodují v sektoru infrastruktury v Brazílii.
Poradenství vyzpovídalo sto prezidentů, poradců, vedoucích pracovníků a dalších lídrů. Celkem 41 % definovalo téma jako téma, které nejvíce ubírá spánku těm, kteří v této oblasti pracují.
„Je to odraz vysoká úroková sazba. Demotivuje investicezpomaluje industrializaci“ vysvětluje Cláudio Graef, partner v oblasti dodávek a správy infrastrukturních aktiv ve společnosti KPMG pro Latinskou Ameriku.
Obavy jsou opodstatněné nedávnými žádostmi o mimosoudní vymáhání, které byly zveřejněny letos v březnu, jako je případ Raízen a maloobchodní skupiny GPA.
Grael si pamatuje, že investice do infrastruktury jsou dlouhodobé a to vysoké sazby mají významný dopad na prognózy zdrojů projektu. „Samozřejmě je vše nastudováno a předpovídáno, ale finanční obavy zůstávají,“ shrnuje.
Respondenti ve druhém vydání průzkumu zdůraznili další obavy „Infrastruktura: investiční perspektivy a příležitosti.“
Em za druhé, regulační problémy (32 %)následuje pracovní nejistota a nedostatek kvalifikované pracovní síly (29 %) a politický scénář (27 %).
Objevila se i další rizika: dodavatelský řetězec (20 %), klima a směnný kurz (po 10 %), environmentální licence (7 %) a kybernetická (2 %).
Výzvy
Práce také poukázala na to, že „politický a ekonomický kontext“ je považován za hlavní výzvu segment, získal 31 % zmínek.
„Svět se dívá na Brazílii. Projekt je velký a volební rok vždy generuje nejistotu,“ vysvětluje Graef a cituje objem 700 miliard R$ zahrnutých v PAC (Program akcelerace růstu).
Podle něj země pokročila v regulaci, ale modelování je zcela založeno na soukromém kapitálu, což pro investory generuje vysoké riziko.
Financování (27 %) a udělování licencí na ochranu životního prostředí (14 %) jsou také důležitou výzvou pro lídry infrastrukturních společností.
Dotazovaní
Mezi dotázanými v průzkumu většina pracuje v občanské výstavbě (43 %) a na dálnicích (33 %). Zúčastnili se také zástupci železničního sektoru (17 %), přístavů (5 %) a letišť (2 %). Pokud jde o typ činnosti, 70 % zúčastněných společností se označilo za poskytovatele služeb, 16 % vystupuje jako investoři, 10 % jako koncesionáři a pouze 3 % jako zástupci veřejného sektoru.




