David, 75letý živnostník, pokračuje v práci, protože jeho důchod nestačí ani na to nejnutnější.

Návrh na zvýšení příspěvků o 1–2,5 % s zmrazením pro ty, kteří vydělávají méně, znovu otevírá diskusi. Svědectví důchodce, který pracuje jako instalatér, ilustruje tlak na důchodové zabezpečení. V posledních týdnech se příspěvky samostatně výdělečně činných osob opět ocitly v centru pozornosti: nejprve kvůli pobouření, poté kvůli vládním změnám a nyní kvůli novému zvýšení, o kterém se stále diskutuje. O co jde? Zvýšení o 1–2,5 % s myšlenkou zmrazení pro ty, kteří vydělávají méně.

Co znamená nové zvýšení příspěvků pro osoby samostatně výdělečně činné a proč opět vyvolává nespokojenost?

Možnost zvýšení, byť mírného, vznikla po několika dnech protestů a zprávách o ulehčení způsobeném původní korekcí. Návrh však zůstává v platnosti a udržuje v napětí kolektiv, pro který je každý euro na konci měsíce rozhodující. Dotkne se vás to přímo, nebo to sotva zaznamenáte? To bude záležet na vašem příjmu. Plánuje se zmrazení zvýšení pro ty, kteří vydělávají méně, ale obavy zůstávají: jakékoli zvýšení se sčítá v kontextu upravené marže.

Kdo bude pravděpodobně nejvíce postižen a proč jsou jejich důchody na konci pracovního života obvykle nižší?

Mnoho osob samostatně výdělečně činných nakonec hledá další příjem, protože jejich výdělky nejsou srovnatelné s příjmy zaměstnanců. Ve skutečnosti 41 % z nich vydělává méně než 27 480 EUR ročně (2290 EUR měsíčně). A vzhledem k průměrným životním nákladům ve výši přibližně 1 000 eur, bez nájmu, se rovnice stává ještě složitější. K tomu se přidává daňové zatížení: v průměru 54,4 % hrubého příjmu jde na daň z příjmu, DPH a příspěvky do fondů sociálního pojištění. Samostatně výdělečně činná osoba s příjmem 30 000 eur ročně tak může nakonec odložit 12 000 až 16 000 eur na daně a příspěvky. Kolik zbývá na úspory nebo zvýšení budoucího důchodu?

Než budeme pokračovat, pojďme se přímo podívat na čtyři klíčové body, které pomohou pochopit současnou situaci.

• Navrhuje se zvýšit příspěvky o 1–2,5 % s zmrazením pro ty, kteří vydělávají méně.
• 41 % samostatně výdělečně činných osob má upravený příjem nižší než 27 480 eur ročně.
• Průměrné životní náklady činí přibližně 1 000 eur měsíčně, bez nájemného.
• Průměrná daňová zátěž činí 54,4 % hrubého příjmu a tlak pokračuje.

V důsledku toho mnoho lidí hledá alternativní zdroje příjmů nebo způsoby, jak ušetřit, aby nebyli závislí výhradně na státní penzi.

Svědectví Davida a investice do rodinného podniku jako doplněk k jeho malé penzi.

David, 75letý instalatér na volné noze, pokračuje ve své činnosti i přes důchod. Tento jev není u rodinných podniků, kde hlavní příjem zajišťuje řemeslo a zákazníci, nijak výjimečný. Začal pracovat na vlastní pěst ve 24 letech a dobře zná všechny nuance tohoto oboru.

„Pracovali jsme tu s manželkou, ona má důchod 1000 eur, já asi 500, a polovina této částky by nestačila, kdybychom neinvestovali.“ Jeho poselství je jasné: bez této bezpečnostní rezervy by bylo těžké vyjít s penězi. Závěr? Pro mnoho lidí se kombinace důchodu, zbytkového příjmu z podnikání a investic stala spíše strategií přežití než volbou.