Silový trénink získává na popularitě jako klíč ke zdraví a dlouhověkosti.

Odborníci z Eneko Baz zdůrazňují význam práce svalů při regulaci hormonálního systému, metabolismu a prevenci zranění.

Silový trénink již není výsadou pouze milovníků posiloven nebo těch, kteří usilují o atletickou postavu. Stále více odborníků se shoduje na tom, že budování svalové hmoty je přímou investicí do zdraví, energie a dlouhověkosti.

Podle Eneka Bazy, zakladatele Bazman Science a odborníka v oblasti vědecky podloženého tréninku, hrají svaly mnohem větší roli než jen estetickou: mají zásadní význam pro prevenci nemocí, posílení organismu a zlepšení kvality života, zejména u dospělých a seniorů. Jasně to shrnuje: „Silový trénink je nezbytný nejen pro dobrý vzhled, ale také pro plnohodnotný život.“

Tento názor, podporovaný lékaři a odborníky, zdůrazňuje, že svaly nejen pohánějí tělo, ale také fungují jako klíčový orgán ovlivňující celkovou pohodu.

Baz vysvětlil, že svaly plní endokrinní, parakrinní a autokrinní funkce, to znamená, že při kontrakci uvolňují hormonální látky, které ovlivňují jak okolní tkáně, tak vzdálené orgány.

Tato interakce daleko přesahuje rozsah pohybů: svalové kontrakce a silový trénink přispívají k delšímu a kvalitnějšímu životu tím, že ovlivňují zdraví kostí, metabolismus a kognitivní funkce.

Svalové křeče a silový trénink

Porozumění rozdílu mezi jednoduchým svalovým kontrakcí a silovým tréninkem je klíčem k pochopení toho, jak se ve skutečnosti zlepšuje stav těla. Ačkoli jakákoli fyzická aktivita, například chůze nebo běh, aktivuje svaly, tento druh cvičení je ještě účinnější: trénuje nervový systém a pomáhá mu komunikovat s větší přesností a účinností, optimalizuje koordinaci, sílu a reakci organismu na jakoukoli fyzickou zátěž.

Baz vysvětlil, že tento typ tréninku optimalizuje koordinaci mezi svaly a schopnost nervového systému vysílat impulsy, což vede k efektivnějším pohybům a lepší adaptaci svalové tkáně.

Silový trénink se tak stává konkrétním a účinným nástrojem pro posílení fyzických a funkčních schopností.

Vliv svalové hmoty je ještě významnější pro dospělé a starší lidi, pro které se sarkopenie – postupná ztráta svalové hmoty a síly – stává stále vážnějším problémem. Baz zdůraznil, že silné svaly přispívají ke zdraví kostí a stavbě těla, která chrání před zraněními a křehkostí.

Tento efekt je obzvláště důležitý pro ženy, u nichž s věkem klesá hladina estrogenu – hormonu, který, i když je méně výrazný než testosteron, plní podobné funkce při udržování svalové hmoty a síly.

Nezávislost a samostatnost ve stáří do značné míry závisí na svalové výkonnosti a nervosvalové koordinaci, což má přímý vliv na kvalitu života a duševní pohodu.

Více než estetika: zdraví a funkčnost

Podle Baze silový trénink nejen zlepšuje strukturu a sílu, ale také pozitivně ovlivňuje sebevědomí a kognitivní zdraví.

„To nám může umožnit žít déle a užívat si lepší kvalitu života,“ řekl expert.

Zdůraznil však, že takové cvičení by mělo být doplněno cvičením na vytrvalost a kardio cvičením, protože rovnováha mezi různými formami tréninku má zásadní význam pro optimální zdraví.

Pokud jde o veřejné mínění, Baz vysvětlil, že nárůst zdravé svalové hmoty by neměl být zaměňován s extrémním kulturismem. Představa dlouhověkosti a fyzické kondice, kterou ztělesňují aktivní starší lidé, neznamená nadměrnou svalovou hmotu, ale spíše dostatečnou svalovou hmotu, která umožňuje snadno zvládat každodenní úkoly.

Dosažení „nadměrné svalové hmoty“ je pro většinu lidí nepravděpodobné, protože to vyžaduje mnoho let intenzivního tréninku, konzumace velkého množství kalorií a v mnoha případech i užívání látek, které mohou být škodlivé pro vaše zdraví.

Pokud jde o viditelnost změn ve svalech, Baz vysvětlil, že vnitřní a strukturální adaptace svalů obvykle probíhá postupně. Ačkoli mikroskopické změny lze zaznamenat již v prvních týdnech tréninku, viditelné výsledky se obvykle projeví za jeden a půl až dva měsíce.

„Změny nejsou příliš výrazné. Pokud chcete vidět výraznější změny, budete muset trénovat rok, rok a půl nebo dokonce dva, abyste mohli říct: ‚Páni! To je neuvěřitelná proměna!‘“, poznamenal odborník. Fyziologie a mýty o růstu svalů. Fyziologické vysvětlení hypertrofie svalů – procesu zvětšování jejich velikosti – bylo jedním z hlavních bodů Beizova vystoupení. Sval se skládá z dlouhých vláken, nazývaných myofibrily, které se spojují do svazků a tvoří celý sval.

Svalová kontrakce začíná elektrickým impulsem vyslaným z mozku a míchy, který aktivuje důležité proteiny, jako je aktin a myozin, v sarkomerech – strukturálních jednotkách odpovědných za pohyb. Když napětí dosáhne určité úrovně, nervový systém zapojí více svalových vláken, aby udržel sílu, a zajistí tak silnější a koordinovanější reakci. V tomto okamžiku se tělo nejen pohybuje: přizpůsobuje se a posiluje se, zvyšuje svou přesnost s každým kontrakcí. Baz vysvětlil, že existují dva klíčové pojmy: hypertrofie, neboli zvětšení velikosti svalových vláken, a hyperplazie, neboli tvorba nových vláken.

U lidí jsou údaje o hyperplazii omezené a není považována za hlavní mechanismus růstu svalů. „Hypertrofie nastává, když se vlákna prodlužují. Když nervový systém funguje efektivněji, síla se zvyšuje,“ vysvětlil Baz.

Růst svalů je tedy přizpůsobením se tréninkovým požadavkům, a nikoli výsledkem „natržení“ vláken, jak tvrdí rozšířený mýtus. Odborník také vyvrátil jeden z nejrozšířenějších mýtů o tréninku: přesvědčení, že síla a velikost svalů vždy jdou ruku v ruce.

Ve skutečnosti můžete zvyšovat sílu bez viditelného zvětšení objemu svalů, protože vaše nervová soustava se přizpůsobuje, zvyšuje účinnost a nutí vaše vlákna pracovat koordinovaněji a přesněji.