Lékař: „Intervalové hladovění umožňuje tělu vylučovat škodlivé látky prostřednictvím autofagie – vnitřního systému zpracování, který podporuje zdraví organismu.“

Pomocí takzvané cyklické středomořské ketogenní stravy Belauesteji učí, jak obnovit přirozenou schopnost organismu řídit energii a předcházet nemocem.

Stále více lidí si stěžuje na pocit vyčerpání, úbytek sil během dne nebo neschopnost normálně fungovat, pokud se nestravují pravidelně. Ale co když problém není v nedostatku energie, ale v tom, jak s ní zacházíme?

Lékařka a výzkumnice Isabel Belauesteigi tvrdí, že metabolismus je „zdrojem a prostředkem řízení energie, stejně jako základem zdraví a pohody“. Ve své nové knize „Dieta pro zdravý metabolismus“ nenabízí přísnou dietu, ale flexibilní a vyvážený přístup založený na vědě o rozumné výživě a přizpůsobení se různým každodenním situacím – cestování, schůzkám nebo svátkům – bez ztráty rovnováhy. Pomocí takzvané cyklické středomořské ketogenní stravy Belauesteji učí, jak obnovit přirozenou schopnost těla řídit energii a předcházet nemocem. V La Vanguardia jsme s ní hovořili, abychom zjistili, jak obnovit zdravý metabolismus a jakou roli v tomto procesu hrají výživa, odpočinek a životní styl.

Jak byste definovala zdravý metabolismus?

Lékař: „Intervalové hladovění umožňuje tělu vylučovat škodlivé látky prostřednictvím autofagie – vnitřního systému zpracování, který podporuje zdraví organismu.“

Metabolismus je soubor fyzikálních a chemických procesů, které nám umožňují získávat energii z potravy a využívat ji pro mnoho funkcí organismu. Můžeme si ho představit jako přesný a synchronizovaný mechanismus, který se přizpůsobuje našim potřebám v každém okamžiku. Zdravý metabolismus znamená, že tento mechanismus funguje flexibilně a je schopen přepínat mezi využíváním glukózy nebo tuku jako zdroje energie v závislosti na tom, zda jsme aktivní nebo odpočíváme, spíme nebo bdíme, jsme v klidu nebo ve stresu. Tato flexibilita nám umožňuje přizpůsobit se různým stavům a fungovat jak ve zdravém stavu, tak i ve stavu nemoci. Tento zdravý metabolismus je však ohrožen moderními stravovacími návyky a životním stylem.

Jaké potraviny nebo návyky mohou narušit váš metabolismus a zpomalit ho?

Jedná se hlavně o nadbytek cukru, sladidel, rafinované mouky a vysoce zpracovaných potravin, stejně jako o zvyk jíst příliš často. Neustálé snackování, pití limonád nebo konzumace sladkostí za účelem „zvýšení“ hladiny energie, když se cítíme unavení nebo se nemůžeme soustředit, nám poskytuje dočasný příliv energie, ale poté energie prudce klesá a náš metabolismus se postupně zhoršuje. K tomu se přidává málo aktivní životní styl. Žijeme ve velmi pasivní společnosti: většinu dne trávíme seděním u počítače nebo na gauči, téměř se nehýbeme, nedýcháme čerstvý vzduch a nekomunikujeme s přírodou. A konečně, stres – další vážný nepřítel metabolismu. Trvalý stres zvyšuje hladinu kortizolu, což narušuje metabolickou rovnováhu organismu a ovlivňuje jeho normální fungování.

Svačiny mezi jídly nebo konzumace něčeho sladkého pro zvýšení energie mohou přinést dočasnou úlevu, ale poté vaše energie prudce klesne.

Jaké doporučení ohledně spánku dáváte pro udržení vyváženého metabolismu?

První věc, kterou byste měli udělat, je postarat se o večeři. Přejídání nebo příliš pozdní jídlo a následné okamžité ulehnutí ke spánku zatěžují mitochondrie – energetická centra buněk. Pokud jsou poškozeny, metabolismus se naruší a přestane správně fungovat. Proto je nejlepší večeřet lehké, vařené jídlo a před spaním počkat alespoň dvě hodiny.

Doporučuje se také chodit spát vždy ve stejnou dobu, ideálně před 23:00, protože vrchol regenerace buněk připadá na období od 23:00 do 1:00. Neméně důležité je udržovat aktivitu během dne: pravidelné cvičení, ideálně ráno nebo na začátku dne, pomáhá dosáhnout fyzické únavy, která je nezbytná pro hluboký spánek. Večerní cvičení však může nadměrně stimulovat nervový systém a narušovat odpočinek.

A konečně, to, co děláme po probuzení, má podstatný vliv na kvalitu našeho spánku. Vystavení přirozenému světlu v prvních hodinách dne nás nabije energií, zlepší náladu a synchronizuje naše biologické hodiny, což přispívá k klidnějšímu nočnímu odpočinku.

Lékař: „Intervalové hladovění umožňuje tělu vylučovat škodlivé látky prostřednictvím autofagie – vnitřního systému zpracování, který podporuje zdraví organismu.“

Během hladovění tělo využívá energii uloženou ve formě tuku a přestává využívat glukózu.

Jak intervalové hladovění ovlivňuje metabolismus?

Hladovění umožňuje tělu dokončit zpracování potravy a odstranit škodlivé látky prostřednictvím autofagie – vnitřního systému zpracování, který podporuje zdraví organismu. Navíc je klíčovým nástrojem pro optimalizaci metabolismu a obnovení jeho ztracené flexibility. Během hladovění tělo využívá nahromaděný tuk k získání energie: jakmile se aktivuje spalování tuků, využití glukózy se přeruší a aktivují se tukové zásoby. Takový přechod na „palivo“ zlepšuje metabolickou flexibilitu a pomáhá udržovat stabilnější energetickou rovnováhu.

Ve své knize zmiňujete, že základním prvkem je cyklická středomořská ketogenní dieta. Jak byste ji definoval a čím se liší od jiných přístupů k výživě?

Ketogenní dieta je druh nízkosacharidové stravy, konkrétně s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem zdravých tuků. Cyklickost znamená, že její dodržování není každý den přísné. Bylo prokázáno, že střídání období ketogenní a vysokosacharidové stravy přináší lepší výsledky a výhody a také snižuje potenciální vedlejší účinky dlouhodobé ketózy, jako je zatížení jater nebo poruchy metabolismu tuků, které mohou vést ke zvýšení hladiny cholesterolu a triglyceridů.

Bylo prokázáno, že střídání období ketogenní stravy a konzumace většího množství sacharidů přináší lepší výsledky a výhody.

Středomořská strava je založena na přírodních a rozmanitých produktech: zelenině, ovoci, ořeších, semenech a zdravých tucích, jako je extra panenský olivový olej. Zahrnuje také koření, bylinky a přírodní sůl, které dodávají chuť a zlepšují pohodu, čímž vytvářejí skutečnou kulinářskou magii. Středomořská strava navíc přesahuje rámec pouhého stravování: je to životní styl. Podporuje návyky, jako je odpočinek uprostřed dne, kvalitní noční spánek, pravidelná fyzická aktivita, komunikace s blízkými a pobyt v přírodě. Stručně řečeno, je to strava s velkým „S“, která se neomezuje pouze na to, co jíme, ale zahrnuje životní styl zaměřený na zlepšení metabolismu.

Jaké chyby ve stravovacích návycích většiny lidí v současné době pozorujete?

Spěch má významný vliv na metabolismus. Když jíme příliš rychle, špatně žvýkáme a zvlhčujeme jídlo, což ztěžuje trávení, které začíná již v ústech. Navíc, pokud jíme ve stresu, neklidu nebo rozptýlení, aktivujeme část nervového systému odpovědnou za bdělost, která blokuje funkce jako trávení a správné vstřebávání živin. To může způsobit nadýmání, plynatost nebo pálení žáhy a v dlouhodobém horizontu vážně ovlivnit naše zdraví. Proto je velmi důležité jíst v klidu, v tichém prostředí a bez rušivých vlivů.

Doporučuje se vyhýbat se průmyslovým výrobkům, které často obsahují zbytky pesticidů, fungicidů a chemických přísad.

Kvalita konzumovaných potravin je také důležitá. Doporučuje se vyhýbat se průmyslovým výrobkům, které často obsahují zbytky pesticidů, fungicidů a chemických přísad. Tyto látky poškozují mitochondrie a narušují metabolické procesy, což ovlivňuje fungování organismu.

Zdůrazňuje, jak je důležité, aby se každý naučil naslouchat svému tělu. Proč je to tak důležité?

Vše musí být individuální, protože jsme nejen jedineční, ale také se časem měníme. Nejdůležitější je znát sám sebe, rozumět tomu, jak funguje náš organismus a co potřebuje v každé fázi. K tomu je nutné kombinovat obecné informace a doporučení s osobními zkušenostmi. Někdy může být jídlo teoreticky prospěšné, ale pokud způsobuje zažívací potíže nebo kožní reakce, znamená to, že nám nevyhovuje. Nakonec jde o kombinaci znalostí, pozorování a uvědomění si, abychom mohli určit, co je pro nás v daném okamžiku skutečně prospěšné, a to s ohledem na náš aktuální zdravotní stav, abychom ji mohli co nejefektivněji využít.

Lékař: „Intervalové hladovění umožňuje tělu vylučovat škodlivé látky prostřednictvím autofagie – vnitřního systému zpracování, který podporuje zdraví organismu.“

Jakou roli podle vás hraje duševní zdraví v metabolické rovnováze, když se snažíte stát se lepší verzí sebe sama?

Duševní zdraví a metabolismus mají vzájemnou souvislost. Náš emocionální stav ovlivňuje to, jak jíme: často hledáme v jídle útěchu nebo způsob, jak zaplnit prázdnotu. Sacharidy například zvyšují hladinu glukózy a snižují hladinu kortizolu, stresového hormonu, proto instinktivně jíme v momentech napětí nebo úzkosti.

Když mluvím o stravě, nemám na mysli dočasný protokol, ale způsob výživy a zásobování organismu živinami po dlouhou dobu.

Ale funguje to i opačně: to, co jíme, má přímý vliv na naše duševní zdraví. Strava bohatá na vysoce zpracované potraviny, jednoduché cukry nebo rafinované oleje poškozuje mitochondrie a snižuje naši schopnost soustředit se, jasnost mysli a emoční stabilitu. To může vést k zamlžení vědomí, výkyvům nálady, snížení tvůrčích schopností a dokonce k stavům smutku a apatie.

Které z povolených sacharidů ve vašem návrhu jsou nejvhodnější pro udržení vyváženého metabolismu?

Bezpochyby zelenina, zejména listová: salát, eskarol, čekanka, mangold, špenát… Jedná se o potraviny, které lze bez problémů konzumovat ve velkém množství a které jsou také zdrojem vlákniny, minerálů a antioxidantů, které jsou velmi prospěšné pro metabolismus.

Stále více diet slibuje radikální změny v krátkém čase. Co si myslíte o těchto typech diet?

Moc jim nevěřím, protože považuji stravování za životní styl, palivo, které živí náš organismus. Když mluvím o „dietě“, nemám na mysli dočasný protokol, ale způsob stravování a přijímání živin v dlouhodobém horizontu. Mnoho lidí skutečně vnímá dietu jako dočasný nebo velmi konkrétní plán k dosažení cíle, na který pak zapomenou. Pro mě je však dieta způsobem stravování na celý život: vědět, co bychom měli jíst každý den, a přizpůsobit to probíhajícím změnám, abychom v sobě odhalili to nejlepší.