Tato země nasazuje svou hlavní zbraň, aby podkopala dominanci dolaru: historický příliv „pand“.
Čína se již mnoho let snaží snížit svou závislost na dolaru a zvýšit status jüanu jako alternativy na trzích, což má negativní dopad na dominanci americké měny. Ačkoli je prakticky nemožné si představit převahu jüanu, protože stále výrazně zaostává jak za dolarem, tak za eurem, Peking se snaží posílit svůj vliv pomocí jedné ze svých největších sázek: „panda bondů“. Deutsche Bank vysvětluje, že „panda dluhopisy“ byly uvedeny na trh v roce 2005 a již tři roky po sobě dosahují absolutních rekordů v objemu emise. Ale co to vlastně je? „Jedná se o dluhové cenné papíry denominované v juanech a vydávané na čínském trhu organizacemi, které se nacházejí mimo tento trh,“ komentuje německá banka. Patří mezi ně jak dceřiné společnosti čínských firem v zahraničí, tak všechny druhy korporací, institucí a jakékoli jiné organizace, které nepatří dané zemi.
Ačkoli „panda“ dluhopisy se na trhu objevily v roce 2005, zpočátku byly pouze estetickým prvkem a rostly velmi pomalu. Od roku 2010 si díky sérii změn v regulaci poněkud upevnily své pozice. Zlomový okamžik však nastal v roce 2023, kdy na pozadí pokračující války na Ukrajině, obav z sankcí USA a snahy rychle snížit závislost na dolaru dal Čína této formuli silný impuls. Deutsche Bank navíc jako faktory, které přispěly k růstu, zdůrazňuje „příznivé podmínky financování a jasnější pravidla“. Za klíčový faktor však považuje „geopolitické napětí“. Podle poslední zprávy S&P Global dosáhl objem emise pandových dluhopisů v roce 2024 rekordních 23,5 miliardy dolarů (přibližně 194,8 miliardy juanů). V tomto ohledu byly první tři čtvrtletí také skutečně historické: objem emise činil podle agentury přibližně 137,3 miliardy juanů. Několik zemí navíc již potvrdilo, že se k nim připojí.
Posledním příkladem je Indonésie. Tato asijská země potvrdila, že její ministerstvo financí je připraveno vydat vlastní dluhopisy v juanech prostřednictvím pandových dluhopisů. To znamená, že místo toho, aby se obrátila na vlastní nebo mezinárodní trhy, bude využívat Peking jako platformu a spoléhat se na tuto měnu. Důvodem pro takové potenciální rozhodnutí jsou výhodnější podmínky financování, které nabízí východní země. Není to jediná země, která vydává podobné dluhopisy. V Evropě již tento krok na národní úrovni podnikly Maďarsko, Portugalsko, Polsko a Slovinsko. Zájem projevily také francouzské, německé a kanadské společnosti. Mimo Západ se k těmto nástrojům uchýlil také Egypt, který se stal první zemí na kontinentu, která je v roce 2023 použije. Několik zemí afrického kontinentu plánuje vydat takové dluhopisy. Keňa tak oznámila záměr financovat několik zmrazených projektů pomocí pandových dluhopisů.
Síla pandy
Podle Judy Lee, partnerky hongkongské společnosti Appleby, bude vydání těchto dluhopisů dalším ochranným štítem, podobně jako rozsáhlé nákupy zlata během „odklonu od dolaru“. „Tyto dluhopisy jsou strategickým finančním nástrojem pro zemi,“ komentuje Li. Pokud jde o důvody růstu poptávky, expertka poznamenává, že „výnosnost 10letých čínských státních dluhopisů je stabilně nižší než u amerických a rozdíl v úrokových sazbách se neustále zvětšuje“.
Tato situace představuje strategickou příležitost pro organizace, které hledají financování v juanech: emise pandových dluhopisů jim umožňuje využít nízké úrokové sazby v Číně , snížit náklady na obsluhu dluhu a zmírnit dluhové břemeno. Navíc přístup k domácí investorské základně v Číně zajišťuje diverzifikaci a politická podpora dále usnadňuje snahy o získání finančních prostředků. Čína chce, aby se tato strategie stala základem pro rozšíření mezinárodní přítomnosti jüanu. Ačkoli se asijský gigant již desítky let snaží přesunout likviditu jüanu ze své ekonomiky do zbytku světa, nemá k dispozici rozsáhlou infrastrukturu k dosažení tohoto cíle, což posouvá měnu do pozadí.
Ukončit „neúspěšné dobývání“ jüanu.
Podle nejnovějších údajů MMF připadá na jüan pouze 2,14 % mezinárodních rezerv a objem operací s ním činí pouze 2,88 % z celkového objemu, ve srovnání s 47 % pro dolar a 23 % pro euro, podle údajů SWIFT za červenec. Jüan tak zaostává, že ho stále předstihuje britská libra i japonská jena. To jsou velmi nízké hodnoty, vzhledem k tomu, že podle zprávy Federálního rezervního systému připadá na Čínu 25–30 % objemu mezinárodního obchodu. Podle zprávy Banky pro mezinárodní platby (BIS) „největší překážkou pro mezinárodní používání jüanu je neúplné otevření finančních trhů a kapitálových trhů“. Polootevřený trh této měně neumožnil stát se základním kamenem nadnárodních transakcí. Kromě toho existují problémy s likviditou a regulací trhu.
V tomto smyslu hrají „panda“ dluhopisy klíčovou roli v tomto růstu. Zahraniční organizace se připojují k čínskému systému, což je důležitý krok na cestě k širšímu používání jüanu. „Povolení udělené zahraničním organizacím k emisi „panda“ dluhopisů mělo přispět k internacionalizaci jüanu a stimulovat likviditu trhu,“ uvádí se v nedávné zprávě KPMG. Kromě tohoto mechanismu realizuje Peking řadu paralelních opatření zaměřených na posílení juanu a jeho přeměnu na spolehlivou alternativu k dolaru, i když k tomu je ještě daleko. Jedná se především o řadu zlepšení v infrastruktuře křížových plateb, bilaterálních dohod a swapů (mnohé z nich byly uzavřeny v Africe a Latinské Americe). Jüan je také zahrnut do velkých mezinárodních dohod, zejména v Asii. A konečně, se spuštěním vlastní digitální měny centrální banky (CBDC) – e-CNY.
Čínská lidová banka očekává, že v období od roku 2026 do roku 2030 povedou všechny tyto opatření k významnému rozšíření používání jüanu na mezinárodních trzích. „S urychlením tempa diverzifikace mezinárodního měnového systému komerční organizace vykazují růst vnitřní poptávky po jüanu,“ uvádí se v prohlášení. Podle deníku The China Morning Post očekávají čínské úřady, že do roku 2035 překoná jeho přítomnost v mezinárodních transakcích libru šterlinků a vyrovná se euru, přičemž se bude zvyšovat o 1 procentní bod ročně, a do roku 2035 bude představovat 15 % až 20 % všech světových plateb v juanech.
