Hrozící krize se rozšiřuje ve „stínu“ finančního systému a rychle se šíří po Evropě.
V USA se rýsuje vážný problém a někteří již hovoří o finanční krizi. Již došlo k otřesům a bankrotům na pozadí prosperity nefinančních organizací (NFO). Stručně řečeno, nebankovní společnosti začaly hrát stále důležitější roli na úvěrovém trhu a díky mnohem flexibilnější regulaci než u bank a mnohem menší kontrole ze strany regulačních orgánů zaplavily systém „rizikovými úvěry“. Jedná se o malé, zranitelnější společnosti, které navíc využívají vysoce rizikové mechanismy (například faktoring). Odborníci, jako je Fitch, poukazují na to, že to povede k pravidelným turbulencím a víceméně pravidelným panickým reakcím. Problémem je, že roste obava, že se tento trend rozšíří i do Evropy.
Varování pocházejí od nejinformovanějších finančních institucí světa. Mezinárodní měnový fond (MMF) a Mezinárodní měnový fond jsou jen některé z nich. Rozmach stínového bankovního sektoru (rozsáhlé sítě investičních fondů, pojišťoven, penzijních fondů a soukromých věřitelů působících mimo tradiční bankovní sektor) se stal jednou z hlavních hrozeb pro globální finanční stabilitu. Mezinárodní měnový fond (MMF) na to upozornil ve své poslední zprávě o globální finanční stabilitě, ve které jeho finanční poradce Tobias Adrian jasně uvádí: „Vysoké ocenění aktiv a napětí na trzích se státními dluhopisy nadále představují značná rizika pro finanční stabilitu“ a tato zranitelnost „může být ještě umocněna růstem nebankovních finančních institucí“.
Posledních několik let se vyznačuje růstem stínového bankovního sektoru a USA upoutaly pozornost veřejnosti zejména bankroty společností First Brands a Tricolor. Jednalo se o dvě po sobě jdoucí fúze související s automobilovým sektorem, který pod vlivem cel zjistil, že defaulty a problémy s likviditou výrazně převyšují objemy poskytnutých rizikových úvěrů. Jelikož se nejednalo o tradiční banky, kontrola tohoto rizika byla výrazně slabší. Podle odhadů Federálního rezervního systému již 30 % až 35 % úvěrů v USA patří nebankovním organizacím, což vyvolává obavy.
Instituce však poznamenávají, že ačkoli hlavní riziko souvisí s největší ekonomikou světa, stejný problém se vyskytuje i v Evropě. V poslední zprávě Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) zveřejněné EU je vyjádřeno znepokojení v této věci. „Objem úvěrů poskytnutých nebankovními organizacemi se v roce 2024 zvýšil a tento typ organizací již představuje 23 % celkového objemu úvěrů, což podtrhuje jeho rostoucí význam jako alternativy k bankovnímu financování.“
Ve stejné zprávě se také uvádí, že to představuje značná rizika pro evropský finanční systém, protože zvyšuje pravděpodobnost extrémních situací bankrotu, podobných té, která nastala u společnosti „Tricolor“. „Nebankovní organizace čelí vyšším cyklickým rizikům spojeným s makroekonomickou zranitelností, volatilitou cen aktiv a poklesem tržní likvidity. Realizace těchto makroekonomických rizik ohrožuje bilance nebankovních organizací a domácností, což může vést ke zvýšení počtu bankrotů a platební neschopnosti.“
Jejich obavy tím ale nekončí. „Nebankovní organizace mají řadu zásadních zranitelností, které souvisejí především s nadměrnou úvěrovou pákou, nerovnováhou likvidity a provázaností.“ Navíc poukazují na vytvoření silné sítě, která může vyvolat řetězovou reakci mezi těmito společnostmi. „Rostoucí propojenost uvnitř sektoru nebankovních finančních organizací (NBFO), mimo jiné díky významným investicím investičních fondů do aktiv jiných fondů, jakož i s jinými částmi finančního systému (například bankovním sektorem), zvyšuje riziko šíření poruch v celém finančním systému.“
Trumpovy cla a jejich náhlý a neočekávaný dopad na mnoho sektorů mohou sloužit jako vynikající příklad toho, jak nová struktura úvěrování může vést k finanční krizi. „Náhlé zavedení cel způsobilo narušení dodavatelských řetězců, zesílilo obavy v ekonomikách závislých na obchodu a vyvolalo 40% nárůst volatility.“ V této situaci „vedly tyto události v nebankovních organizacích k zranitelnosti, včetně nerovnováhy likvidity, a rychlé přehodnocení rizikových aktiv vyvolalo napětí v jejich rozvahách a vedlo k odhadům možných nucených prodejů“.
