Vědci prokázali, že plavání má blahodárný vliv na fyzické a duševní zdraví, zlepšuje paměť, kognitivní funkce a náladu. Přispívá také k dlouhověkosti. Stačí pouhých 20 minut cvičení denně.
Všichni jsme slyšeli o přínosech plavání pro zdraví, ale nové výzkumy potvrzují, že jeho přínosy jdou daleko za posílení svalů. Podle výzkumu Harvardské univerzity je plavání na prvním místě v žebříčku pěti nejzdravějších sportů. Jeho vliv na kognitivní funkce a duševní zdraví potvrzuje řada vědeckých studií.
Doktorka Sina Matthew, neurobioložka specializující se na fyziologii mozku, to potvrdila ve svém článku na TED. „Bylo prokázáno, že pravidelné plavání zlepšuje paměť, kognitivní schopnosti, imunitu a náladu. Může také přispět k regeneraci poškození způsobených stresem a k tvorbě nových neuronových spojení v mozku,“ píše. Podle jejích slov „lidé po staletí hledali zdroj mládí. Plavání je možná nejlepší způsob, jak ho najít.“
Aerobní cvičení, jako je plavání, stimulují uvolňování neurotransmiterů.
Ve sportovní terminologii se rozlišuje mezi „anaerobními“ a „aerobními“ cvičeními. Anaerobní cvičení, jako je silový trénink, vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT) nebo Tabata, se vyznačují krátkými výbuchy intenzivní aktivity, které generují energii s minimálním množstvím kyslíku a často u nás vyvolávají dušnost. Aerobní cvičení, jako je plavání, běh nebo tanec, naopak předpokládají mírnější intenzitu aktivity, která je udržována po delší dobu. Tato cvičení jsou prospěšná pro kardiorespirační systém, protože uspokojují potřebu svalů po kyslíku.
Aerobní cvičení nejen zvyšuje vytrvalost, ale také stimuluje neurogenezi – tvorbu nových neuronů. Doktorka Sina Matthewová vysvětluje, že tento typ cvičení „hraje klíčovou roli při obnově poškozených neuronů a spojení mezi nimi“. Tento proces stimuluje neuroplasticitu a zlepšuje kognitivní funkce, zejména ty, které souvisejí s pamětí a učením.
Kromě toho má aerobní cvičení velmi příznivý vliv na duševní zdraví. „Aerobní cvičení stimuluje produkci určitých chemických látek zvaných neurotransmitery“, pokračuje doktor Matthew. Jednou z nich je serotonin, který ve vysokých koncentracích, jak bylo prokázáno, snižuje závažnost deprese a úzkosti a pozitivně ovlivňuje náladu.
Stačí pouhých 20 minut plavání prsa denně k zlepšení kognitivních funkcí.
Vědci teprve začínají chápat, proč je ze všech aerobních cvičení plavání pro mozek obzvláště prospěšné. Dobrou zprávou je, že nemusíte plavat 400 metrů v kombinovaném plavání s rekordním časem jako olympionici, abyste pocítili tento pozitivní účinek. Studie s účastí mladých lidí ukázala, že pouhých 20 minut plavání prsa s mírnou intenzitou stačí k výraznému zlepšení kognitivních funkcí.
Plavání zlepšuje paměť
Studie ukázaly, že plavání, i když jen 20 minut denně, může zlepšit koncentraci, zlepšit krátkodobou i dlouhodobou paměť a pomoci snížit vliv stárnutí na kognitivní funkce. Podle prohlášení na webu TED „bylo prokázáno, že plavání stimuluje neuronové dráhy v mozku, které snižují zánět v hipokampu a potlačují apoptózu, neboli odumírání buněk. Studie také ukázala, že plavání může přispět ke zvýšení přežití nervových buněk a ke snížení vlivu stárnutí na kognitivní funkce“.
Plavání zlepšuje náladu
Plavání je cvičení celého těla, které zapojuje všechny hlavní svalové skupiny, nutí srdce pumpovat krev intenzivněji a zlepšuje krevní oběh. Právě proto je tak ceněné pro udržení zdraví kardiovaskulárního systému. „Zvýšený krevní oběh stimuluje tvorbu nových krevních cév – proces známý jako angiogeneze,“ vysvětluje neurobiolog. Zvýšený krevní oběh může také vyvolat významný výdej endorfinů, přírodních analgetik, což vede k pocitu euforie, který často pociťujeme po tréninku. Jinými slovy, plavání naplňuje tělo hormony radosti.
Plavání podporuje proces učení
Jak již bylo zmíněno, vliv plavání na růst buněk a tvorbu neuronových spojení zlepšuje naši schopnost učit se, zapamatovat si informace a přesněji si je později vybavit.
