Imigranti byla v USA porušována jejich práva a čelí „limbo“, říká HRW

Podle nové zprávy HWR (Human Rights Watch) tisíce kubánských přistěhovalců deportovaných ze Spojených států čelily porušování svých práv a v současné době jsou v „právním limbu“ v Mexiku, kde mají potíže s nápravou své situace a dokonce i se získáním lékařské péče.

Dokument zveřejněný tuto středu (27) je založen na analýze údajů o deportacích od ledna 2025 do března letošního roku a také na rozhovorech s úřady a deportovanými imigranty.

Podle zprávy se od začátku roku vláda USA snažila zvýšit deportace, a proto se uchýlila k posílání imigrantů do míst, která nejsou zeměmi jejich původu.

Mezi těmito cílovými zeměmi přijalo Mexiko největší počet přistěhovalců různých národností s 12 977, následovaný Hondurasem s 1 352 a Kanadou s 1 066, zdůrazňuje text na základě statistik získaných prostřednictvím zákona o svobodě informací.

Z celkového počtu imigrantů deportovaných do Mexika tvoří největší skupinu lidé z Kuby s 4 353 jednotlivci.

HRW říká, že provedla rozhovor se 41 z těchto Kubánců, přičemž mnozí uvedli, že žili v USA po celá desetiletí.

Tito lidé říkají, že byli zadrženi, když se účastnili schůzek dozoru s imigračním a celním úřadem, ve svých domovech, na cestě do práce nebo po výkonu trestu odnětí svobody.

Podle Human Rights Watch 35 dotázaných uvedlo, že o své přišli zelené karty z důvodu odsouzení, zejména za trestné činy, jako je řízení pod vlivem alkoholu, padělání dokladů nebo menší obvinění z drog.

Jiní byli odsouzeni za závažnější trestné činy, jako je napadení nebo obvinění ze zbraní.

„Neexistence dohod o deportaci s Kubou znamenala, že tito lidé nemohli být deportováni do své země původu. Místo toho jim bylo dovoleno pokračovat ve svém životě ve Spojených státech a mnozí dospěli k názoru, že nikdy nebudou deportováni,“ zdůrazňuje zpráva a dodává, že mnozí měli pracovní povolení a žili se svými rodinami.

Dokument podotýká, že od začátku Trumpova druhého funkčního období se situace změnila zpřísněním imigrační politiky.

Mnoho Kubánců začalo být zadržováno především na Floridě, kde byli podle HRW převezeni do center, kde byli drženi v „nelidských podmínkách“ a bylo jim zabráněno uplatnit právo napadnout příkaz k deportaci do jiné země.

„Lidé dotazovaní pro tuto zprávu popsali nelidské podmínky zadržování v imigračních zadržovacích centrech po celých Spojených státech, které jsou součástí širšího vzoru zdokumentovaného Human Rights Watch od roku 2025,“ uvedla nezisková organizace.

A CNN se obrátila na Imigrační a celní orgány a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA, aby se k obviněním ve zprávě vyjádřily, a čeká na zpětnou vazbu.

Přistěhovalec říká, že byl v „trestní cele“

HRW uvádí jako příklad případ Fermína, 52letého Kubánce, který byl v detenčním centru Alligator Alcatraz na Floridě, kde podle něj byla kontaminovaná voda, syrové potraviny a mnoho nemocných lidí.

Dříve podobná svědectví shromáždily jiné organizace pro lidská práva.

Zpráva uvádí, že 15 dotazovaných uvedlo, že zažili „epizody verbálního a fyzického násilí, včetně bití a dlouhých období izolace, v různých zadržovacích centrech“.

Dokument dodává, že příkladem toho byl případ Aleja, 50letého Kubánce, který uvedl, že byl dva týdny izolován ve vazebním středisku v El Pasu v Texasu.

„Strávil jsem 15 dní zadržován v díře, v cele pro trest, (kde) nevidíte sluneční světlo,“ uvedl v dokumentu.

Trumpova administrativa opakovaně hájila provoz federálních zadržovacích středisek pro přistěhovalce a tvrdila, že poskytují adekvátní podmínky a respektují lidská práva.

„Neurčitý právní limbo“

Podle zprávy HRW přijíždějí kubánští přistěhovalci po deportaci do Mexika do měst na jižní hranici země: Tapachula ve státě Chiapas a Villahermosa ve státě Tabasco.

Tam se podle organizace potýkají s překážkami při legalizaci své situace kvůli nedostatku dokumentů a věcí.

Jejich hlavní alternativou je stát se žadatelem o azyl, což je pomalý proces, kvůli kterému mexické úřady v posledních letech dostávaly stále větší počet žádostí.

HRW zmiňuje případ Emiliana, 47letého Kubánce, který se cítil uvězněn ve Villahermose, kde se podle svých slov obával násilí ze strany zločineckých skupin v regionu.

Respondenti také zdůraznili, že trpí chronickými nemocemi a mají potíže s přístupem k lékařské péči nebo lékům, protože nemají CURP, kód, který identifikuje obyvatele Mexika a který nemocnice obecně vyžadují pro léčbu.

„Tím, že Mexiko nenabízí Kubáncům a dalším státním příslušníkům třetích zemí účinný přístup k azylu nebo alternativním cestám k získání trvalého pobytu, a tím, že nadále přijímá deportace, je Mexiko v praxi odsuzuje k neomezenému právnímu limbu,“ varuje dokument.

A CNN kontaktoval mexický Národní migrační institut a Mexickou komisi pro pomoc uprchlíkům.

Návrat na Kubu je vzdálená možnost

Kubánští občané dotazovaní Human Rights Watch také uvedli, že vidí malou pravděpodobnost, že obdrží pomoc od své domovské země.

Miguel Ángel (67) řekl, že mu představitelé kubánského konzulátu v Cancúnu řekli, že nebude znovu přijat na Kubu, protože „byl mimo zemi déle než 40 let a byl deportován,“ uvádí zpráva.

A CNN kontaktoval kubánské ministerstvo zahraničních věcí s žádostí o vyjádření.

Zveřejnění zprávy HRW se uskuteční uprostřed . Začátkem tohoto měsíce americká vláda podala trestní oznámení na 94letého muže v souvislosti se sestřelením dvou civilních letadel v roce 1996.

Kubánští vůdci opatření odsoudili a klasifikovali jej jako pokus ospravedlnit agresi USA proti ostrovu.