Kongo překonává traumatickou minulost a vrací se na mistrovství světa – 16.06.2026 – Sport
Demokratická republika Kongo se vrací na mistrovství světa po 52 letech. Africký tým debutuje proti Porgualu tuto středu (17.) ve 14 hodin. Utkání platné pro skupinu K turnaje odvysílá CazéTV.
Jediná předchozí účast země v turnaji se odehrála v roce 1974, kdy se ještě jmenovala Zair.
Hráči z tohoto týmu nastoupili na hřiště proti Brazílii pod hrozbou smrti. V předchozím zápase prohráli s Jugoslávií 9:0. Tehdejší prezident země Mobutu Sese Seko varoval, že pokud tým prohraje o čtyři branky, atleti se domů nevrátí živí.
Kontext pomáhá vysvětlit jednu z nejpříznačnějších scén tohoto mistrovství světa. Na konci zápasu v německém Gelsenkirchenu vedla Brazílie 2:0 a v závěru utkání byl odpískán faul ve prospěch týmu. Zatímco se hráči rozhodovali, kdo bude kopat, obránce Mwepu Ilunga vyjel ze zdi a míč odkopl.
Tento krok se stal v té době zdrojem kritiky po celém světě. Ale o roky později hráč v rozhovoru pro francouzský list L’Equipe odhalil tlak, který tým zažil. „Nikdo tam nevěděl, čím si procházíme,“ řekl.
Brazílie potřebovala porazit Zair o tři branky, aby postoupila do vyřazovací fáze, systém, ve kterém kdo prohraje, vypadává ze soutěže. Ráno 22. června 1974 se v List Titulek zněl: „Národní tým je dnes vzkříšen“ a choval se k týmu soupeře jako k „nejslabšímu na mistrovství světa“. Scénář naznačoval poražení, ale to nebylo to, co bylo vidět na hřišti.
I přes skóre 3:0 podal zairský brankář Kasady skvělý výkon. Na brazilské straně zavládla nervozita. „Už jsem se nemohl dívat na hodiny na zádech,“ řekl brazilský brankář Leão List druhý den. „Jejich obrana vzala všechno, náš tým minul střely a já se nezmohl na nic. Přiznám se, že jsem byl zoufalý.“
Obtížnost kontrastovala s očekáváním a také s nedávnou trajektorií Zairu. Velitelem byl trenér Blagoje Vidinić, Jugoslávec narozený na území dnešní Severní Makedonie. S ním se tým kvalifikoval na mistrovství světa tím, že porazil Maroko 3:0 v prosinci 1973 v Kinshase, hlavním městě Konga.
Kampaň udělala z trenéra národního hrdinu, protože to byla první kvalifikace země do soutěže, a dala hráčům ceny, jako jsou byty, auta a dovolené v Evropě. Konstrukce se ale začala hroutit ještě před mistrovstvím světa.
Přísný tréninkový program sestavený Vidinićem byl zdržen oslavami, které po klasifikaci propagoval Mobutu. V Německu po porážce 2:0 se Skotskem při svém debutu hráči Zairu zjistili, že nedostanou slíbené platby. „Ospravedlňovali, že kvůli tomu nebyli pro zápas proti Jugoslávii motivováni,“ říká historik Celso Unzelte.
Bez finančních záruk se vnitřní prostředí zkomplikovalo. Při třetím inkasovaném gólu při porážce Jugoslávie vstoupil na hřiště manažer a nahradil brankáře, přičemž nerespektoval Vidinićovu technickou autoritu. Trenér zůstal do konce zápasu z etických důvodů, ale hned po porážce s Brazílií odstoupil.
Brazilští hráči přijali před zápasem opatrnost. Obránce Wilson Piazza jako varování připomněl loňskou porážku se Švédskem. „Bylo to považováno za nejjednodušší hru a prohráli jsme. To se může stát i se Zairem, ne?“, řekl tehdy. Útočící záložník Leivinha také kázal organizaci místo neuspořádaného pokusu najít potřebnou rovnováhu.
Na hřišti však převládl individualismus. Brazilská desítka Roberto Rivelino zhodnotil, že nutnost vstřelit tři branky ohrozila kolektivní hru. „Chtěli jsme věci vyřešit sami a dovolili jsme zadržet Afričany, kterým šlo jen o malou ztrátu,“ řekl. Leão byl přímější a řekl, že Brazílie „vyhrála pouze se štěstím“.
Pro trenéra Vidiniće to byl nejlepší výkon Zairu na turnaji. Unzelte uvádí, že hra vešla do historie jako jedna z nejtěžších pro brazilský tým z psychologického hlediska.
Po mistrovství světa bylo pro africké sportovce těžké. „Delegace se vrátila, ale byla považována za okrajovou,“ řekl badatel Lycio Vellozo Ribas, autor knih „Zlatá kniha pohárů“ a „Svět pohárů.“
Pro Ribase to byl také „výkonnostně nejhorší brazilský tým kvůli úrovni jmen, špatnému cyklu a neuspokojivým výsledkům“.
Historik Unzelte uvádí, že hráči Zairu, zejména ti, kteří se podíleli na stavu 9:0 proti Jugoslávii, „upadli do národní hanby“, poháněni vyprávěním o samotné diktatuře. Prezident Zairu podle něj zemi zakázal startovat v kvalifikaci na mistrovství světa 1978, které se konalo v Argentině. „Mobutu stáhl investice z fotbalu a tvrdil, že tým nebyl dostatečně vlastenecký,“ říká.
O více než půl století později je DR Kongo zpět na mistrovství světa. Kvalifikace pro rok 2026 přišla 31. března v Guadalajaře vítězstvím 1:0 nad Jamajkou v mezikontinentálním finále repasáže. Tentokrát jde do terénu bez Mobutuova diktátorského režimu as 52letou historií co říct.
