Mistrovství světa: Messi žije s obdivovatelem, který se stal obdivovatelem – 14.07.2026 – The World Is a Ball
Pelé měl za svůj idol Zizinha, mistra Zizu. Diego Maradona obdivoval ďábelského Roberta Rivellina. Zinédine Zidane vzhlédl k Uruguayi Enzo Francescolimu. Pro Johana Cruyffa byl inspirací jeho krajan Faas Wilkes – ten si možná jednou zaslouží samostatný, širší veřejnosti neznámý text.
Zmiňuji hráče, kteří jsou pro mě na předních příčkách fotbalu, především Pelé, se svými dětskými hrdiny.
Všichni měli možnost setkat se, někteří i vícekrát (Maradona s Rivellino a Zidane s Francescoli) se svými referencemi. Zidane si uruguayskou hvězdu natolik oblíbil, že po něm dokonce pojmenoval svého syna Enza, který je brankářem (a hrál na tomto mistrovství světa za Alžírsko.
Žádný z nich však neměl příležitost, což by bylo jistě vnímáno jako čest, žít ze dne na den, nechat se vést, trénovat, modlou.
V některých případech by to ani nebylo možné. Francescoli a Nizozemec Wilkes nikdy nedrželi schránku a Rivellino, trojnásobný mistr světa s Brazílií na mistrovství světa v roce 1970, měl krátkodobé působení jako trenér v japonském fotbale. Zizinho se dokonce nějakou dobu pustil do trenérské kariéry, ale nezvládl Santos, Cosmos ani brazilskou reprezentaci, trička, které nosí král fotbalu.
Lionel Messi, hlavní fotbalista tohoto století, největší hvězda argentinského národního týmu, který ve svých 39 letech stále skvěle září na tomto mistrovství světa – osm gólů v šesti zápasech až do semifinále – má tu čest mít každý den blízko sebe, když slouží týmu své země, postavu, kterou jako kluk uctíval v Rosariu, jeho rodném městě.
Ve druhé polovině 90. let sledoval malý Leo zápasy River Plate v televizi a byl okouzlen kreativitou, objektivitou, vytříbenou technikou a krátkým driblingem ofenzivního záložníka, který nosil dres s číslem 10 Millionaires a později dostal, když hrál v Evropě, přezdívku „Čaroděj“.
Aimar je asistentem trenéra Lionela Scaloniho v Argentině od srpna 2018, kdy současný trenér Albiceleste úspěšně vyhrál mistrovství světa (2022), dvě Copa Américas (2021 a 2024) a Finalíssima (2022).
Aimar a Messi se tak již téměř osm let setkávají, kdykoli se sejde argentinský národní tým, ať už na přátelské zápasy, kvalifikace, mistrovství nebo rozhodující zápas (finále).
Messi si na přítomnost svého idola už asi zvykl, rutina zajišťuje, že to, co by bylo, a na začátku určitě bylo, něco okouzlujícího a naplňujícího.
Ale to, že se sportovec stane ikonou, symbolem celosvětového úspěchu, ještě neznamená, že to vymaže pocity z jeho minulosti. Pokud se Messi na chvíli zastaví a soustředí se na Aimara, přiblíží se k němu a podá mu míč, aby mohl dělat, co ví, v tu vteřinu propadne emocím.
S reciprocitou. „Být Messiho idolem mě naplňuje hrdostí,“ řekl Aimar webu FIFA. Z obdivovaného se stal obdivovatel.
Myslím: dává Aimar Messimu nějakou radu, něco, co pomůže superhvězdě být ještě super? nevěřím tomu. Téměř čtyřicetiletý Messi už ví o fotbale všechno. Bylo by to jako chtít učit kněze, jak má sloužit mši. Zbytečné.
Ale už jen to, že je tam Aimar, blízko, sleduje a povzbuzuje, občas ho objímá, musí Messimu dodat palivo navíc. V praxi to vlastně fungovalo. Messi triumfoval s Argentinou až po příchodu svého idola – předtím se mu hromadily neúspěchy.
PŘÍTOMNÝ ODKAZ: Líbil se vám tento text? Předplatitelé mají přístup k sedmi bezplatným přístupům z libovolného odkazu denně. Stačí kliknout na modré F níže.
