V mé zemi se jim vždy říkalo „čokoláda pro chudé“, ale jsou nepostradatelné v mém snídani a salátech.
V životě vždy dochází k gastronomickým změnám, které překvapují. Vzpomínám si, jak mi babička vyprávěla, jak těžké bylo v dětství jíst jen nekořeněnou tresku, protože to byla jediná ryba, kterou si mohli dovolit… A teď je solená treska docela drahá.…
