Copom byl matoucí a zanechal nejistý scénář, říká ekonom
Ó Copom (Výbor pro měnovou politiku) Banco Central rozhodl snížit Sazba selic na 0,25 procentního bodua to na 14,25 % ročně. Rozhodnutí zveřejněné ve středu večer (17) bylo doprovázeno rozsáhlým prohlášením, které vyvolalo širokou diskusi mezi ekonomy a tržními agenty.
Pro Silvii Ludmerovou z Andbank bylo prohlášení zároveň dlouhé a matoucí. „Zmatený, zmatený, souhlasím,“ řekl ekonom a uvedl, že skupiny odborníků byly po přečtení textu „dezorientované“.
Některé odstavce dokumentu podle ní místo vyjasnění myšlení centrální banky udělaly prostředí „nejistější, nepřehlednější“. Ludmer dokonce prohlásil, že si nepamatuje „nedávný Copom, který způsobil tolik rozruchu“.
Rozpory ve výpovědi
Ekonomka identifikovala dvě hnutí, která v textu považuje za protichůdná.
V první centrální banka uvedla řadu obav – jako je oživení ekonomické aktivity, nízká nezaměstnanost, zhoršující se inflační očekávání a rostoucí ceny potravin – aby pak ospravedlnila pokračování snižování úroků.
„Začali jsme číst a řekli jsme: wow, opravdu přitvrzuje svůj tón, má obavy.
A pak najednou v samotném textu ze sebe udělá hlupáka a začne zdůvodňovat proč,“ vysvětlil Ludmer.
Druhým bodem kontroverze bylo rozšíření horizontu její měnové politiky.
Namísto projekce inflace na první čtvrtletí roku 2027 – obvyklá praxe – začala instituce cílit na první čtvrtletí roku 2028. Podle Ludmera tato změna umožnila BC předložit předpokládanou IPCA blíže k 3% cíli, čímž odůvodnila škrty.
„Když se budu pořád dívat dál a dál dopředu, tak se to stane. Ale popravdě řečeno by se to stát nemělo, protože je to druh krádeže,“ řekl ekonom.
Projekce inflace se s každým setkáním zhoršují
Ludmer také zdůraznil, že inflační projekce centrální banky se postupně zhoršovaly. V březnu byla projekce IPCA pro příslušný horizont 3,3 %. V dubnu vzrostla na 3,5 %.
Na středečním zasedání dosáhla 3,7 %, což je stále vzdálenější od 3% cíle. „Zhoršují se, stále se vzdalují od cíle,“ varoval.
Napětí mezi měnovou a fiskální politikou
Kromě vnějších faktorů, jako je v prohlášení zmíněná válka, Ludmer upozornil, že dezinflaci ztěžuje i domácí prostředí.
Vládní stimulační balíčky – včetně nástrojů pro financování vozidel, snížení daně z příjmu a programů osvobození od energie s nízkými příjmy – podle ní vnesly do ekonomiky 150 až 200 miliard realů a zvýšily spotřebu.
Jeden chce šlápnout na brzdu a druhý šlape na plyn a šlape tvrdě,“ shrnul ekonom a popsal napětí mezi restriktivní měnovou politikou centrální banky a expanzivní fiskální politikou vlády.
Reakce trhu odrážela tuto nejistotu: ceny klesaly, zatímco dlouhodobé ceny rostly. Pro Ludmera tento pohyb signalizuje ztrátu důvěryhodnosti centrální banky.
„Už nevíme, jestli bude skutečně schopen splnit cíl, který potřebuje, spolu s vládou, která také místo pomoci s dezinflací stojí v cestě,“ uzavřel.
