Okyselení půdy je problémem v mnoha zahradách, který negativně ovlivňuje růst rostlin a jejich výnosnost. Naštěstí může vápnění tento problém vyřešit. Jak a kdy provádět tento postup? Zjistěte vše o vápnění půdy po sklizni.
Proč je vápnění nutné?
Pravidelné vápnění půdy je v mnoha zahradách nezbytností. Vlivem srážek, hnojiv a pěstování rostlin dochází v průběhu času k přirozenému okyselování půdy, která pak brání rostlinám v přijímání živin. Výsledkem je, že rostliny rostou slaběji, jsou náchylnější k chorobám a škůdcům a úroda je neuspokojivá.
Vápnění neutralizuje kyselost půdy a obnovuje její optimální reakci, díky čemuž se živiny opět stávají dostupnými pro rostliny. Kromě toho tento postup zlepšuje strukturu půdy – těžká, jílovitá půda se stává propustnější a lehká, písčitá půda lépe zadržuje vodu.
Kdy vápnit půdu?
Nejvhodnější doba pro vápnění půdy je období po sklizni, tedy konec léta a podzim. V této době je půda ještě teplá, díky čemuž má vápenné hnojivo vhodné podmínky a dostatek času, aby působilo až do příští sezóny.
Cenná rada: Nikdy neprovádějte vápnění současně s hnojením, ať už organickým nebo minerálním. Mezi těmito postupy by mělo uplynout nejméně 4–6 týdnů.
Pamatujte, že ne každá zahrada vyžaduje každoroční vápnění. Na lehkých, písčitých půdách lze postup opakovat každé 2–3 roky, na těžších, jílovitých půdách každé 4–5 let. Nejlepší je před vápněním provést test pH půdy, který ukáže, zda je tento postup skutečně nutný. Většina zeleniny preferuje pH v rozmezí 6,0–7,0 a v takových podmínkách roste jako na kvasnicích. Když reakce klesne pod 5,5, je vápnění nezbytné.
Vápnění půdy po sklizni zeleniny a ovoce
Před vápněním půdy po sklizni je nutné půdu prokypřit a odstranit zbytky rostlin a plevele. Díky prokypření půdy se vápenné hnojivo lépe dostane do hlubších vrstev půdy.
Dávka vápenného hnojiva závisí na aktuálním pH půdy a jejím typu, jakož i na druhu použitého přípravku. Řiďte se pravidlem, že čím kyselejší je půda, tím větší dávku vápna je třeba použít. Buďte však opatrní, abyste to nepřehnali, a řiďte se doporučeními výrobce konkrétního hnojiva.
Po aplikaci vápenného hnojiva je třeba jej pečlivě promíchat s horní vrstvou půdy. Není třeba kopat příliš hluboko – stačí 5–10 cm.
Je však třeba mít na paměti, že ne všechny rostliny mají rády půdu s neutrální nebo zásaditou reakcí. Kyselomilné rostliny, jako jsou americké borůvky, brusinky, vřes nebo růže, preferují kyselou půdu (pH 4,5–5,5). Proto by se vápnění půdy po sklizni ovoce a zeleniny mělo provádět pouze tam, kde budete v příští sezóně pěstovat rostliny, které preferují neutrální nebo slabě zásadité prostředí.
Čím vápnit půdu? Druhy vápenných hnojiv
Než začnete s vápněním, je třeba vybrat vhodný přípravek. Na trhu jsou k dispozici různé formy vápna, které se liší rychlostí působení a účelem.
- Oxidové (vypálené) vápno působí nejrychleji, ale je velmi reaktivní a může popálit rostliny. Nejlepší je použít ho na podzim na těžkých jílovitých půdách, nejméně 3–4 měsíce před výsadbou rostlin. Při použití noste rukavice a ochrannou masku.
- Karbonátové vápno (křída) působí pomaleji, ale je bezpečnější pro rostliny a půdní mikroorganismy. Je vhodné pro lehké a střední půdy. Lze jej použít blíže k termínu výsadby rostlin.
- Dolomitové vápno obsahuje kromě vápníku také hořčík, což je výhodou pro půdy s nedostatkem tohoto prvku. Působí podobně jako uhličitanové vápno.
V ekologické zahradě je nejlepší používat přírodní formy vápna, jako je dolomit, dřevěná popel nebo drcené vaječné skořápky. Vyhněte se kalcinovanému vápnu, které může narušit mikrobiologickou rovnováhu půdy.
Jak správně provádět vápnění?
Aby vápnění přineslo očekávané výsledky, je třeba dodržovat několik pravidel. Vápenné hnojivo rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, nejlépe v bezvětří. K tomu můžete použít speciální secí stroj nebo ho rozsypat ručně v ochranném oděvu.
Nepoužívejte příliš velké dávky najednou – je lepší rozdělit postup na několik částí, než to přehnat s množstvím. Intenzivní vápnění může vést k příliš silné reakci, což je také pro rostliny nepříznivé.
Po aplikaci vápenného přípravku jej pečlivě promíchejte s horní vrstvou půdy. Pokud je suché počasí, je vhodné mírně zalévat plochu, aby se urychlilo rozpouštění hnojiva a jeho reakce s půdou.
Účinek vápnění není okamžitý – plný účinek hnojiva lze pozorovat až po několika měsících. Právě proto je podzim ideálním obdobím pro tento postup – do jara se půda stihne zotavit a dosáhnout optimálního pH. Vápnění na zahradě může přinést vynikající výsledky, proto je vhodné provádět ho po sklizni. Nezapomeňte však, že předtím je vždy nutné zkontrolovat reakci půdy.
