Nechte jim v krmítku pořádnou hrst. Brkoslavové to milují, budou přilétat pravidelně

Brkoslav je malý, ale mimořádně zajímavý pták. Vyznačuje se nejen pestrobarevným peřím, ale i složitou povahou. Ukazuje se, že ne každý může počítat s jeho sympatiemi. Když se zima blíží velkými kroky, je třeba se postarat o jeho oblíbené jídlo v krmítku. Zjistěte, čím je krmit, kdy začít a co jim rozhodně nedávat.

Červenka obecná – malý bojovník

Červenka obecná (Erithacus rubecula) je malý stěhovavý pták z čeledi muchomůrkovitých (Muscicapidae), který se velikostí a siluetou podobá vrabci. Červenka obecná je rozšířena po celé Evropě, ale také v Malé Asii a západní části Sibiře. Tento druh je považován za stěhovavý, ale kvůli stále teplejším zimám se část jedinců rozhoduje zůstat na svém území po celý rok, zejména v jižní a západní části země. Zajímavé je, že v zimě do České republiky přilétají také drozdi z severních oblastí Evropy, kde jsou v tomto období podmínky drsnější.

Tento druh je snadno rozpoznatelný podle charakteristického zbarvení. Jeho rezavě červená hruď, hrdlo a boky hlavy ho činí těžko zaměnitelným s jakýmkoli jiným ptákem. Jeho polský název také pochází z barevného opeření. U červenokrčka je pohlavní dimorfismus prakticky neznatelný, to znamená, že oba pohlaví jsou si velmi podobná.

Hrabák je obvykle popisován jako pták s mírnou a důvěřivou povahou. Rád se objevuje v blízkosti lidí, zejména v zahradách nebo parcích. Pozorovatelé přírody jej často popisují jako sympatického a neagresivního vůči nim samotným i vůči jiným druhům ptáků. Ve svém intimnějším životním prostoru, zejména když brání hnízdo nebo území, se však stává velmi teritoriálním a agresivním a brání své místo s velkým odhodláním.

Červenka obecná tak může být jak mírná, tak odvážná a zcela přizpůsobit svou povahu situaci – klidně žije mezi lidmi, ale na svém území se mění v „malého válečníka“. Tato dvojí povaha z ní dělá jedinečného a mimořádně zajímavého ptáka.

Kdy začít krmit červenku obecnou?

Červenka je velmi zpěvný pták. Je možné ji slyšet od jara do podzimu, ale stále častěji zpívá i uprostřed zimy kvůli vyšším teplotám v tomto období. Zpěv červenky začíná několika vysokými pískoty, po nichž následuje do značné míry improvizovaná, ale mimořádně melodická sloka. Ačkoli je tento fragment krátký, rudík ho nikdy nezpívá dvakrát stejně. Možná proto, že je plný výpůjček od jiných druhů ptáků, včetně kosů, pěvců a drozdů.

Tito ptáci vedou samotářský život, s výjimkou období hnízdění – již na jaře tvoří páry. Hnízdo staví hlavně samice – vybírá si pohodlné, dobře skryté místo přímo nad zemí, pod keři, kořeny stromů, v polodutých dutinách a někdy dokonce v štěrbinách budov nebo hnízdních budkách. Během roku vychovávají žluva 1–2 mláďata (na jaře a v létě). Křivky se živí hlavně bezobratlými, které sbírají na zemi a prohledávají podestýlku. Neuklizené listí v zahradě je pro ně dalším místem krmení. Mimo sezónu ptáci doplňují svou stravu zejména ovocem, bobulemi a semeny.

Rudíky se živí hlavně na zemi, kde prohledávají podestýlku v hledání bezobratlých živočichů.

Rudíky lzezačít krmit na konci podzimu, když se objeví první mrazy nebo sníh. V této době začínají ptáci mít potíže s hledáním výživné potravy. Je však třeba mít na paměti, že krmení by mělo být prováděno systematicky a důsledně po celou zimu, protože červenokrky si zvykají na místo, kde nacházejí potravu, a někdy se vzdávají samostatného hledání. Když v krmítku není potrava, ptáci zbytečně létají ze svého odpočinkového místa a ztrácejí cennou energii. Kromě toho jsou zimní dny krátké, takže mají málo času na hledání potravy.

Dobrá rada: Rudochvost nemá rád vysoko zavěšené krmítka a raději se krmí na zemi nebo na nízko umístěných krmítkách.

Co mají rudochvostové rádi?

Červenky mají mírně prodloužené, jemné zobáky, které jsou přizpůsobeny pro hbitý úlovek hmyzu, nikoli pro louskání tvrdých semen, jako například pěnkavy, vrabci nebo strnadi. Právě proto červenky preferují měkkou potravu, jako například:

• čerstvá jablka a hrušky;
• malé ovoce, například bezinky, jeřabiny, ligustrum, aronie, dřišťál nebo irga;
• ovesné vločky;
• loupané slunečnice;
• namočené rozinky;
• rozmačkané bobule;
• jemně nasekané arašídy a lesní ořechy;
• larvy moučných červů – mohou být živé nebo sušené (před podáváním je třeba namočit);
• tukové kuličky se semeny.

Při krmení červenokrkých ptáků, stejně jako všech ostatních ptáků, je třeba se vyvarovat slaných a vysoce zpracovaných produktů. Rovněž nelze podávat plesnivé, mléčné nebo žluklé produkty, proto je nutné krmivo často měnit. Samotná krmítka by měla být pravidelně čištěna, aby nezpůsobovala problémy se zdravím ptáků – zvířata se v ní často vyprazdňují.