Věk, ve kterém jsme nejnešťastnější (a není to 30 ani 50 let), podle odborníků

Lidský život prochází fázemi, které formují naše vnímání štěstí a neštěstí. Od mládí, které se vyznačuje objevováním a touhou po budoucnosti, až po zralost, kdy se stabilita stává prioritou, prožíváme okamžiky, které ovlivňují naše emoce a očekávání. Na této cestě různé studie odhalily konkrétní věk, ve kterém se cítíme nejnešťastnější: 47 let, věk , který se shoduje s takzvanou krizí středního věku a je pečlivě analyzován psychology, ekonomy a sociology.

V článku „V jakém věku jsme nejnešťastnější?“ časopis Psychology Today vysvětluje: „Ačkoli většina z nás vnímá malé děti jako zcela šťastné, střední věk je zřejmě obzvláště obtížným obdobím.“ Přibližně ve věku 47 let je dosaženo kritického bodu nespokojenosti spojeného s dobře známou krizí středního věku. V této fázi se setkává několik zdrojů tlaku: uvědomění si plynutí času, přehodnocení nedosažených cílů, nahromaděný stres z práce a rodinných povinností, stejně jako fyziologické a emocionální změny charakteristické pro stárnutí. Kromě toho mohou být vztahy napjaté kvůli změnám v dynamice vztahu v páru nebo rostoucí samostatnosti dětí, zatímco duševní zdraví může být ovlivněno chronickým stresem, úzkostí nebo pocitem stagnace.

Věk, ve kterém jsme nejnešťastnější

Kombinace těchto zážitků vytváří příznivou půdu pro stres, který podněcuje ostrou sebekritiku a pocit ztráty kontroly. Pochopení tohoto jevu nám umožňuje přistupovat k němu jasněji a navrhovat strategie, jak ho překonat, abychom si zachovali stabilitu a vyváženější pohled na věci tváří v tvář obtížím.

Proč je 47 let věkem největšího neštěstí?

Ačkoli je každý život jedinečný, statistiky ukazují, že blahobyt sleduje křivku ve tvaru písmene U: vysoká úroveň spokojenosti v mládí klesá ve středním věku a opět roste ve stáří. Studie The Reporter tvrdí: „Křivka ve tvaru písmene U zmizela a nyní se zoufalství s věkem snižuje. Úroveň zoufalství ve skupině mladší 50 let se zvýšila.“ Spodní bod této křivky obvykle připadá na věk kolem 47 let, kdy se setkávají odpovědnost, vnitřní a vnější tlak a také hluboké přehodnocení životních cílů.

Ve věku 47 let prožívá mnoho lidí bolestivé životní zúčtování. Pocit nedosažitelnosti některých cílů, emoční napětí z mnoha let práce a starostí o rodinu, stejně jako první známky fyzického stárnutí – to vše tento pocit úzkosti ještě zhoršuje. Nedostatek profesního uznání, pocit rutiny, sociální izolace a tlak spojený s nutností udržet finanční stabilitu také hrají svou roli. Srovnávání sebe sama s vlastními nebo cizími očekáváními může negativně ovlivnit sebevědomí a nedostatek podpory může narušit duševní zdraví.

Příčiny neštěstí ve věku 47 let

Mezi nejčastější důvody, proč je tento věk považován za kritický z emocionálního a psychologického hlediska, patří:

Duševní zdraví pod tlakem

• Zvýšený stres nahromaděný v důsledku práce a rodinných povinností.
• Epizody úzkosti nebo deprese spojené s osobní nespokojeností.
• Pocit stagnace nebo nedostatek motivace.

Fyzické změny a vnímání stárnutí

• Objevení se chronických onemocnění nebo úbytek sil.
• Obavy o vzhled těla.
• Uvědomění si, že tělo již nereaguje tak jako dříve.

Práce a ekonomický tlak

• Strach z budoucí ekonomické nestability.
• Stagnace v profesním růstu nebo nedostatek uznání za práci.
• Potíže se skloubením práce, odpočinku a osobního života.

Změny v emocionálních vazbách

• Krize ve vztahu páru nebo rozchod.
• Děti se osamostatňují, vzniká pocit „prázdného hnízda“.
• Ztráta nebo zhoršení přátelských vztahů kvůli nedostatku času.

Rodina a četné povinnosti

• Péče o děti a zároveň péče o staré rodiče.
• Nedostatek osobního času a emocionální vyčerpání.

Hodnocení cílů a smyslu života

• Neustálé srovnávání se s úspěchy ostatních.
• Zklamání z nedosažených cílů.
• Pochybnosti o osobním a profesním směřování.

Důsledky většího neštěstí

Toto období nespokojenosti může mít vážné důsledky, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Mezi nejčastější důsledky patří:

Psychické vyčerpání

• Zvýšené riziko vzniku úzkosti a deprese.
• Negativní sebehodnocení a nízké sebevědomí.
• Zvýšená podrážděnost nebo emoční citlivost.

Zhoršení osobních vztahů

• Odcizení v páru.
• Častější rodinné konflikty.
• Sociální izolace nebo ztráta přátelských vztahů.

Problémy na pracovišti

• Snížení produktivity.
• Demotivace nebo impulzivní touha změnit povolání.
• Zvýšený stres a psychické vyčerpání.

Impulzivní rozhodnutí

• Náhlé změny životního stylu.
• Nadměrné utrácení jako způsob úniku.
• Hledání extrémních zážitků, aby se člověk „cítil naživu“.

Vliv na fyzické zdraví

• Nespavost nebo neustálá únava.
• Svalové bolesti nebo bolesti hlavy.
• Zanedbávání stravy a fyzických cvičení.

Tipy, jak tuto fázi zdravě překonat

Existují strategie, které mohou pomoci obnovit emoční pohodu a vybudovat vyváženější život:

Přijetí změn, když jste nespokojeni

• Uvědomte si, že emoce jsou součástí procesu.
• Vyhněte se nerealistickým srovnáním.
• Upravte očekávání z hlediska laskavosti.

Posílení emocionálních vazeb

• Otevřeně mluvte se svým partnerem a rodinou.
• Obnovte komunikaci s přáteli nebo najděte nové sociální vazby.
• V případě potřeby vyhledejte podporu.

Péče o duševní zdraví

• Vyhledejte psychologa.
• Využijte relaxační techniky, jako je dýchání, všímavost nebo meditace.
• Stanovte si hranice, abyste snížili stres.

Přehodnocení cílů a projektů

• Stanovte si realistické a dosažitelné cíle.
• Objevte nové zájmy, kurzy nebo kreativní aktivity.
• Oceňujte již dosažené úspěchy, ať se zdají jakkoli nevýznamné.

Zlepšete své fyzické zdraví

• Pravidelně sportujte.
• Dodržujte vyváženou stravu.
• Vyspěte se a dodržujte režim odpočinku.

Nešťastné období mládí

Kromě toho, že se jedná o nejnešťastnější věk obecně, existují ukazatele, které naznačují, že mladí lidé jsou méně optimističtí. Nedávná studie publikovaná v časopise PLOS ONE zpochybňuje tuto zákonitost: dnes nejsmutnějším obdobím života není střední věk. Podle studie právě v mládí psychický stres roste nejvíce. Tento objev má vliv nejen na klinickou psychologii, ale i na státní politiku a také na naše chápání kolektivního duševního zdraví.