Čína už nechce stavět továrny na Zemi. Chce je stavět ve vesmíru a první nafukovací modul ukazuje, že to myslí opravdu vážně.

To, co se zdálo jako science fiction – stavba celých továren na oběžné dráze – začíná nabývat konkrétní podoby díky nafukovacímu modulu, který lze přepravovat ve složeném stavu a rozložit v podmínkách mikrogravitace a který slibuje proměnu stanice Tchien-kung v orbitální průmyslový park. Čína nechce jen vyrábět v podmínkách beztíže: chce přehodnotit, jak vyrábět vše, co není v silách pozemské fyziky.

Po celá desetiletí byla kosmická technika omezena jednoduchým principem: vše, co se dostane na oběžnou dráhu, se musí vejít do rakety. Tato zdánlivě triviální otázka určovala, kolik místa mohou kosmické stanice zabírat, jaké experimenty se tam mohou provádět a především, jak rozsáhlá může být výroba v podmínkách mikrogravitace.

Čína právě prolomila tuto koncepční bariéru.

Laboratoř, která se pohybuje ve složeném a rozloženém stavu, jako živá architektura

Čína už nechce stavět továrny na Zemi. Chce je stavět ve vesmíru a první nafukovací modul ukazuje, že to myslí opravdu vážně.

Nový nafukovací modul vyvinutý Čínskou akademií věd je v podstatě průmyslovou laboratoří, která se spouští ve složeném stavu a poté se nafoukne ve vesmíru, čímž dosáhne objemu, který výrazně převyšuje objem jakéhokoli pevného modulu. Průměr modulu je asi dva metry, je hermeticky uzavřený a slouží jako flexibilní rozšíření stanice „Tian Gong“.

Jeho konstrukce je stejně fascinující jako jeho účel. Je určen k výrobě. S jeho pomocí lze míchat kapaliny bez tvorby sedimentu, pěstovat dokonalé krystaly, syntetizovat stabilní bílkoviny a vyrábět materiály, které nelze získat v podmínkách stálé zemské gravitace. Myšlenka „orbitální továrny“ přestává být metaforou a stává se prototypem.

Proč chce Čína vyrábět produkty mimo planetu (a co nemůže udělat zemská gravitace)

Gravitace je pro život naprosto nezbytná, ale pro průmysl představuje problém. Deformuje, drtí, rozděluje a způsobuje usazování. Kvůli ní kovy tuhnou s vadami, bílkoviny se nesprávně skládají a některé sloučeniny nedosahují stabilního stavu.

V podmínkách mikrogravitace dochází k opačnému jevu:

  • Slitiny se tvoří s čistšími strukturami.
  • Bílkoviny rostou s menším počtem defektů.
  • Kapaliny se lépe mísí.
  • A chemické procesy se stávají předvídatelnějšími.

Právě proto společnosti jako Varda Space Industries již spustily malé orbitální továrny. Čína se však soustředí na něco jiného: na stálou infrastrukturu spojenou s obytnou, rozšiřitelnou a modulární stanicí.

Pokud „Tian Gong“ začne tyto moduly spojovat, země bude moci postavit – v doslovném smyslu – první průmyslový komplex mimo Zemi.

Strategický krok v novém vesmírném závodu

Zatímco USA bojují se zpožděními v programu Artemis a Starship pokračuje v testování, Čína se ubírá jiným směrem: nejen k výzkumu, ale i k výrobě. Usiluje nejen o symbolickou přítomnost, ale i o průmyslovou dominanci.

A dělá to rychle.

Nafukovací modul překonává dvě klíčové překážky:

  1. Užitečná kapacita na oběžné dráze: již nejste omezeni tím, co se vejde do rakety.
  2. Škálovatelnost: moduly lze přidávat, jako by se jednalo o rozšiřitelné prostory.

To otevírá dveře k tomu, čeho se Západ dlouho obával: Čína se stane lídrem v kosmickém průmyslu, stejně jako je lídrem – nebo vážným konkurentem – v pozemním průmyslu.

Čína už nechce stavět továrny na Zemi. Chce je stavět ve vesmíru a první nafukovací modul ukazuje, že to myslí opravdu vážně.

Problémy jsou stále obrovské, ale překonatelné.

Výroba ve vesmíru je spojena s obrovskými obtížemi:

  • záření, které ničí pružné materiály,
  • nárazy mikrometeoritů,
  • extrémní teploty,
  • potřeba stabilního napájení
  • a logistické náklady spojené s přepravou vyrobených produktů na Zemi.

Největší překážkou však již není technická stránka, ale ekonomická: bude to rentabilní?

Odpověď, jak předpokládá Čína, zní „ano, pro potřebné odvětví“. Vysoce kvalitní biologické přípravky, ultračisté optické komponenty, kvantové materiály, složité krystaly… produkty s obrovskou rentabilitou a rostoucí poptávkou.

Nízká orbita se stává novou průmyslovou oblastí

Nejde o ojedinělý experiment, ale o strukturální změnu. Pokud tento modul bude fungovat tak, jak bylo slíbeno, stanice „Tian Gong“ bude moci začít vyrábět to, co nedokáže vyrobit žádná továrna na Zemi.

Jinými slovy: Čína nepotřebuje jen kosmický průmysl. Chce stanovit pravidla pro další průmyslovou revoluci. A tentokrát to nebude technologické údolí, obchodní přístav ani bezcelní zóna.

Bude to na oběžné dráze. Tisíce kilometrů nad našimi hlavami.