„Skvělý den pro světový mír,“ říká Trump po příměří

Poté, co Spojené státy a Izrael oznámily dvoutýdenní dohodu o příměří s Íránem, označil americký prezident Donald Trump toto datum za „velký den pro světový mír“, který by mohl zahájit nový „zlatý věk Blízkého východu“. Polohování proběhlo tuto středu ráno (8.

„Írán chce, aby se to stalo, vytrpěl si toho dost! Stejně tak všichni ostatní! Spojené státy americké s tím pomohou,“ napsal Trump.

„Írán bude moci zahájit proces přestavby. Budeme nakládat zásoby všeho druhu a budeme se jen ‚držet‘, abychom se ujistili, že vše půjde hladce. Jsem si jistý, že to půjde,“ dodal.

Jak ukazuje CNNv úterý (7), méně než dvě hodiny před termínem, který stanovil Teheránu, aby znovu otevřel úžinu nebo čelil útokům na svou civilní infrastrukturu.

„Bude to bilaterální příměří! Důvodem je, že jsme již splnili a překročili všechny vojenské cíle a velmi pokročili v definitivní dohodě o dlouhodobém MÍRU s Íránem a MÍRU na Blízkém východě,“ napsal Trump, když v úterý vyhlásil zastavení útoků.

Trump poukázal na to, že dohoda na poslední chvíli byla podmíněna tím, že Írán bude souhlasit se zrušením blokády dodávek ropy a plynu přes úžinu, která běžně zpracovává asi pětinu globálních dodávek ropy.

Íránský ministr zahraničí Seyed Abbas Araghchi uvedl, že bezpečný průchod Hormuzským průlivem během dvoutýdenního období „bude možný díky koordinaci s íránskými ozbrojenými silami a při zohlednění technických omezení“.

Aragači také vyjádřil vděk a náčelníkovi pákistánské armády Asimu Munirovi za nátlak na Trumpa, aby zavedl příměří.

Írán prostřednictvím publikace na X uvedl, že v Islámábádu.

„Obě strany prokázaly pozoruhodnou moudrost a porozumění a zůstaly konstruktivně zapojeny do prosazování věci míru a stability,“ řekl Šaríf.

Na první pozici po vyhlášení příměří úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tuto středu uvedl (8), že Libanon není součástí dohody o pozastavení útoků.

Postoj Izraele je v rozporu s Šarífovým prohlášením, že příměří zahrnuje Libanon.

Co se děje na Blízkém východě?

Spojené státy a Izrael jsou ve válce s Íránem. Konflikt začal 28. února, kdy koordinovaný útok mezi oběma zeměmi zabil v Teheránu nejvyššího vůdce země Alího Chameneího.

Zabito bylo také několik vysoce postavených představitelů íránského režimu. Kromě toho USA tvrdí, že zničily desítky lodí země, stejně jako systémy protivzdušné obrany, letadla a další vojenské cíle.

Jako odvetu provedl ajatolláhův režim útoky proti několika zemím v regionu, jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Jordánsko, Irák a Omán. Íránští představitelé tvrdí, že se v těchto zemích zaměřují pouze na zájmy USA a Izraele.

Podle americké tiskové agentury Human Rights Activists News Agency zemřelo v Íránu od začátku války více než 1750 civilistů. Bílý dům zase zaznamenal nejméně 13 úmrtí amerických vojáků v přímé souvislosti s íránskými útoky.

Konflikt se rozšířil i do Libanonu. Hizballáh, ozbrojená skupina podporovaná Íránem, zaútočila na izraelské území v odvetě za smrt Alího Chameneího. V důsledku toho Izrael provedl letecké útoky proti cílům Hizballáhu v sousední zemi. Od té doby zemřely na libanonském území stovky lidí.

Po smrti velké části svého vedení zvolila íránská rada nového nejvyššího vůdce: Mojtábu Chameneího, syna Alího Chameneího. Odborníci upozorňují, že nebude provádět strukturální změny a představuje kontinuitu represe.

Donald Trump projevil s touto volbou nespokojenost a označil ji za „velkou chybu“. Řekl, že bude muset být zapojen do procesu, a řekl, že Mojtaba by byl pro íránské vedení „nepřijatelný“.

source