Válka tíží globální ekonomiku a další země vyhlašují mimořádné akce
Alarm o dopad íránské války v globální ekonomice se toto pondělí zvýšilo (13), přičemž více zemí oznámilo nouzová podpůrná opatření v boji proti rostoucím cenám energie, zatímco jiné žádaly o mezinárodní pomoc.
Konflikt – třetí velký šok, který zasáhl světovou ekonomiku Pandemie Covid a invaze na Ukrajinu Rusko – bude tento týden dominovat setkání finančních představitelů Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu.
Jakékoli zbývající naděje na brzké obnovení dodávek ropy přes ropný škrticí bod Hormuzský průliv byly zmařeny po krachu jednání mezi USA a Íránem o víkendu, což způsobilo ještě větší ohrožení křehkého příměří.
Ó FMI a Banco Svět Již naznačili, že v důsledku války sníží své prognózy globálního růstu a zvýší své prognózy inflace, a že nejvíce budou zasaženy rozvíjející se trhy a rozvojové země.
Nigérie v pondělí uvedla, že potřebuje větší mezinárodní podporu, aby se vypořádala s rostoucími náklady na pohonné hmoty v zemi, přestože vyšší ceny ropy zvyšují příjmy největšího afrického producenta ropy v cizí měně.
„Šok přichází v kritickém bodě přechodu, zesiluje inflační tlaky a zvyšuje životní náklady rodin,“ uvedl ministr financí Wale Edun v prohlášení před schůzkami tento týden ve Washingtonu.
Místní ceny benzinu vzrostly o více než 50 % a nafta více než 70 % od začátku konfliktu, řekl Edun a dodal, že šok hrozí, že vykolejí úsilí zahájené v roce 2023 o stabilizaci ekonomiky a oživení růstu.
Podporu signalizuje více zemí
Jen málo zemí je imunních vůči otřesům způsobeným přerušením transportu energie průlivem od začátku války 28. února, která způsobila nejhorší přerušení dodávek na světě. Desítky vlád již přijaly opatření zaměřená na úsporu energie nebo na podporu spotřebitelů.
Německá koaliční vláda, která se zpočátku bránila výzvám o podporu, v pondělí uvedla, že souhlasila se snížením cen pro spotřebitele a podniky v hodnotě 1,6 miliardy eur (1,9 miliardy dolarů) prostřednictvím snížení daní na naftu a benzín.
„Tato válka je skutečnou příčinou problémů, kterým čelíme i v naší vlastní zemi,“ řekl na tiskové konferenci kancléř Friedrich Merz.
Švédská vláda také uvedla, že sníží daně z pohonných hmot a zvýší dotace na elektřinu v celkové hodnotě 825 milionů USD.
„Je to znamení, že uděláme vše, co je nutné, abychom (…) zmírnili dopad toho, co se nyní děje, na rodiny,“ řekla novinářům ministryně financí Elisabeth Svantessonová.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová má koncem tohoto týdne představit svou strategii pomoci podnikům, které se potýkají s vysokými cenami energií. Ve sloupku pro Sunday Times napsala, že výrobci ve Spojeném království „příliš dlouho čelili nekonkurenčním cenám energie“.
Premiér Keir Starmer se zvlášť zmínil o konfliktech po celém světě, když vysvětloval plány své vlády na opětovné sladění s Evropskou unií a jejím velkým jednotným trhem, deset let poté, co země odhlasovala odchod z EU.
„Jsme ve světě, kde je obrovský konflikt, obrovská nejistota, a já pevně věřím, že nejlepším zájmem Spojeného království je silnější a užší vztah s Evropou,“ řekl rozhlasové stanici BBC.
Íránská válka také mění činnost centrálních bank po celém světě, protože tvůrci měnové politiky se snaží pochopit, jak moc to ovlivní ekonomický růst a zvýší inflaci – potenciálně zároveň, což by byl nevítaný záchvat „stagflace“.
Viceprezident společnosti Evropská centrální bankaLuis de Guindos v pondělí řekl, že jakékoli zvýšení sazeb ECB bude záviset na tom, jak rostoucí ceny ropy ovlivní ceny v širší ekonomice.
Tvůrci politik Bank of Japan si také ponechávají své možnosti otevřené před zasedáním o stanovování sazeb tento měsíc, ale s klesajícími šancemi na zvýšení sazeb, které bylo kdysi považováno za silnou možnost.
