Úroveň bezpečnostní hrozby v Hormuzském průlivu zůstává „kritická“, říká UKMTO

UKMTO (United Kingdom Maritime Trade Operations) toto pondělí (4) uvedlo, že úroveň ohrožení námořní bezpečnosti v Hormuzském průlivu „zůstává kritická“ kvůli probíhajícím regionálním vojenským operacím. Varování entity přichází poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy začnou doprovázet lodě přes Hormuzský průliv, v iniciativě, kterou nazval „Project Freedom“.

V prohlášení UKMTO uvádí, že „úroveň ohrožení zůstává KRITICKÁ kvůli probíhajícím regionálním vojenským operacím. Námořníci by měli očekávat zvýšenou přítomnost námořnictva, zvýšenou ochranu sil, možná volání VHF a přetížení v blízkosti kotevních oblastí.“

JMIC Advisory Note 004-26

Kliknutím sem zobrazíte úplné upozornění⤵ᄅ

— Operační centrum UKMTO (@UK_MTO)

Stále v pokynech námořní úřad podrobně uvádí, že má podporovat tranzity přes Hormuzský průliv na jih od TSS (Traffic Separation Scheme).

„Plavidla, která se rozhodnou proplouvat Hormuzským průlivem, by měla zvážit cestu přes ománské teritoriální vody, jižně od TSS. Kvůli očekávanému objemu dopravy se doporučuje koordinace s ománskými úřady prostřednictvím VHF kanálu 16, aby byla zachována bezpečná plavba.“

Navzdory zvýšení bezpečnosti USA na moři, UKMTO posiluje varování pro plavidla při cestování v regionu, zejména kvůli nezmapovaným minám.

„Doprava přes nebo v blízkosti systému rozdělení dopravy by měla být považována za extrémně nebezpečnou kvůli přítomnosti min, které nebyly plně zmapovány nebo neutralizovány. Provozovatelům se doporučuje, aby před tranzitem pečlivě přezkoumali hodnocení rizik a plánování trasy.“

Americký doprovod v Hormuzském průlivu

Poté, co to prohlásil prezident Donald Trump, zde je to, co o tom potřebujete vědět pro globální ekonomiku.

Námořní cesta mezi Íránem a Ománem, široká pouhých 34 kilometrů v nejužším místě, je hlavní trasou pro přepravu ropy ze zemí bohatých na ropu, jako je Saúdská Arábie a Kuvajt, do zbytku světa.

Trumpův CENTCOM (Ústřední velitelství Spojených států amerických), aby pomohl osvobodit lodě uvízlé v Hormuzském průlivu.

Operace „podpoří komerční plavidla, která se snaží volně procházet tímto zásadním mezinárodním obchodním koridorem,“ uvedl CENTCOM v prohlášení zveřejněném v neděli večer.

Americká vojenská podpora pro operaci bude zahrnovat torpédoborce s řízenými střelami, více než 100 pozemních a námořních letadel a 15 000 vojáků, uvedlo prohlášení.

Průliv byl zásadním faktorem od začátku konfliktu poté, co byl Teheránem fakticky uzavřen. V posledních dnech došlo podle Kplera a dalších zdrojů dat o lodní dopravě jen k několika přejezdům. Írán ovládá severní stranu průlivu.

Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA), který klasifikuje kanál jako „hotspot pro ropu“, prochází úžinou každý den asi 20 milionů barelů ropy – zhruba pětina denní celosvětové produkce. Podle EIA „existuje jen velmi málo alternativ pro přepravu ropy z úžiny, pokud bude uzavřena“.

Průliv také představuje asi pětinu celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem.

V sobotu íránská státní média uvedla, že se očekává, že parlament země schválí zákon, který stanoví omezení pro plavidla, která mohou proplout Hormuzským průlivem.

Co se děje na Blízkém východě?

Spojené státy a Izrael jsou ve válce s Íránem. Konflikt začal 28. února, kdy koordinovaný útok mezi oběma zeměmi zabil v Teheránu nejvyššího vůdce země Alího Chameneího.

Zabito bylo také několik vysoce postavených představitelů íránského režimu. Kromě toho USA tvrdí, že zničily desítky lodí země, stejně jako systémy protivzdušné obrany, letadla a další vojenské cíle.

Jako odvetu provedl ajatolláhův režim útoky proti několika zemím v regionu, jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Jordánsko, Irák a Omán. Íránští představitelé tvrdí, že se v těchto zemích zaměřují pouze na zájmy USA a Izraele.

Podle americké tiskové agentury Human Rights Activists News Agency zemřelo v Íránu od začátku války více než 1900 civilistů. Bílý dům zase zaznamenal nejméně 13 úmrtí amerických vojáků v přímé souvislosti s íránskými útoky.

Konflikt se rozšířil i do Libanonu. Hizballáh, ozbrojená skupina podporovaná Íránem, zaútočila na izraelské území v odvetě za smrt Alího Chameneího. V důsledku toho Izrael provedl letecké útoky proti cílům Hizballáhu v sousední zemi. Od té doby zemřelo na libanonském území více než 2500 lidí.

Po smrti velké části svého vedení zvolila íránská rada nového nejvyššího vůdce: Mojtábu Chameneího, syna Alího Chameneího. Odborníci upozorňují, že nebude provádět strukturální změny a představuje kontinuitu represe.

Donald Trump projevil s touto volbou nespokojenost a označil ji za „velkou chybu“. Řekl, že bude muset být zapojen do procesu, a řekl, že Mojtaba by byl pro íránské vedení „nepřijatelný“.