Írán posílá USA upravený návrh na ukončení války: zdroj
Pákistán sdílel se Spojenými státy revidovaný návrh Íránu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, řekl pákistánský zdroj tiskové agentuře Reuters v pondělí (18), zatímco se zdá, že mírová jednání zůstávají pozastavena.
„Nemáme moc času,“ odpověděl zdroj na otázku, zda bude trvat dlouho, než překonat rozdíly, a dodal, že obě země „stále mění své cíle.“
Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější rezoluci předloženou Teheránem s tím, že je „zcela nepřijatelná“. „Právě jsem četl odpověď od takzvaných „představitelů“ Íránu. Nelíbila se mi – NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ!,“ řekl v příspěvku na Truth Social.
íránský návrh
Návrh, který Trump odmítl, podle zdroje z íránského státního úřadu řekl CNNpožadoval úplný konec války a záruky, že nedojde k novým útokům na zemi a pozastavení sankcí souvisejících s prodejem ropy na 30 dní.
Dokument, zprostředkovaný rovněž Pákistánem, to požaduje Spojené státy platí náhradu za škody způsobené válkou a vyzdvihují suverenitu Íránu nad Hormuzským průlivem. Text stále vyžaduje nutnost ukončit námořní blokádu Íránu po podepsání počáteční dohody.
Íránský návrh zaslaný Spojeným státům podle zdrojů zdůrazňuje potřebu úplného ukončení války, stejně jako záruky proti jakémukoli novému útoku na zemi a požaduje, aby bylo odvoláno sankce Ofac – amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv – související s prodejem íránské ropy během 30denního období, podle státní agentury Tasnim.
Potíže v Hormuzském průlivu
Vysoký íránský vojenský představitel varoval země uvalující sankce na Írán, že budou „čelit problémům“, když jejich lodě proplují Hormuzským průlivem, podle tamních státních médií.
„Od nynějška budou země, které následují Spojené státy při zavádění sankcí proti Íránské islámské republice, zcela jistě čelit problémům při průjezdu Hormuzským průlivem,“ řekl armádní mluvčí brigádní generál Amir Akraminia.
Co se děje na Blízkém východě?
Spojené státy a Izrael jsou ve válce s Íránem. Konflikt začal 28. února, kdy došlo ke koordinovanému útoku mezi oběma zeměmi v Teheránu.
Zabito bylo také několik vysoce postavených představitelů íránského režimu. Dále USA tvrdí, že mají, stejně jako systémy protivzdušné obrany, letadla a další vojenské cíle.
Jako odvetu zahájil režim ajatolláhů útoky na Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Jordánsko, Irák a Omán. Íránští představitelé tvrdí, že se v těchto zemích zaměřují pouze na zájmy USA a Izraele.
Podle americké tiskové agentury Human Rights Activists News Agency zemřelo v Íránu od začátku války více než 1900 civilistů. Bílý dům zase zaznamenal nejméně 13 úmrtí amerických vojáků v přímé souvislosti s íránskými útoky.
Vzniká také konflikt. Hizballáh, ozbrojená skupina podporovaná Íránem, v odvetě za smrt Alího Chameneího. V důsledku toho Izrael provedl letecké útoky proti cílům Hizballáhu v sousední zemi. Od té doby zemřelo na libanonském území více než 2800 lidí.
