Prezident Kuby vidí riziko ozbrojeného konfliktu s USA
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel uvedl, že vidí tři možné scénáře, které americká vláda plánuje pro nejbližší budoucnost země: sociální nepokoje, nátlakový dialog s cílem převzít kontrolu nad kubánskou ekonomikou nebo ozbrojený konflikt.
Prohlásil to minulý čtvrtek (4) v rozhovoru pro eldiario.es, jehož přepis v pondělí (8) zveřejnila také kubánská vláda.
Díaz-Canel hovořil o tlaku, který Spojené státy na ostrov vyvíjejí již měsíce, tlaku, který v posledních týdnech zesílil dalšími sankcemi, obvinění Raúla Castra a riziku možného útoku.
„Nikdy jsme nikomu nevyhrožovali. V rétorice mluvčích americké vlády je však stále více přítomna agrese vůči Kubě. Tato rétorika je stále intenzivnější,“ uvedl prezident v rozsáhlé zprávě zveřejněné ve čtvrtek.
A CNN zaslal ministerstvu zahraničí USA žádost o vyjádření k těmto prohlášením kubánského prezidenta a čeká na odpověď.
Jak Donald Trump, tak členové jeho administrativy při několika příležitostech prohlásili, že změna režimu na Kubě je nezbytná, a americký prezident nevyloučil možnost „převzít kontrolu“ nad zemí.
Minulý týden americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil o Havaně jako o „předsunuté operační základně pro globální nepravidelné válčení“ proti zájmům USA.
V této souvislosti podle Díaze-Canela americká vláda sleduje tři scénáře: za prvé, jeden z „ekonomického škrcení“, jehož cílem je „vyvolat sociální nepokoje a tyto sociální nepokoje jim dávají příležitost pod záminkou humanitární pomoci zasáhnout v zemi“.
Nedostatek ropy postihuje Kubu, protože země ztratila dodávky z Venezuely, jejího hlavního dodavatele, a USA také pohrozily uvalením dodatečných cel na země, které ropu na Kubu přímo či nepřímo dodávají.
To prohloubilo a urychlilo krizi v zemi, která se pod tlakem USA dále zhoršuje. Dopady jsou patrné v nedostatku elektřiny, benzínu, lékařských služeb a dokonce i základních veřejných služeb.
Druhý scénář, říká Díaz-Canel, je pokračovat v „nátlakovém“ dialogu s Kubou, „maximálního tlaku, převzít kontrolu nad kubánskou ekonomikou, ekonomicky okupovat zemi, a to by jim dalo příležitost přinést změnu v politickém systému“.
Tato změna politického systému, říká, „je velkou aspirací“ Spojených států.
Pro kubánského prezidenta je třetím scénářem a uvádí, že v tomto případě je potřeba klást odpor.
„Máme právo se bránit, připravit se na obranu, aby nedošlo k žádným překvapením a nedošlo k porážce,“ prohlásil.
V tu chvíli Díaz-Canel uvedl příklad 32 kubánských agentů, kteří zemřeli 3. ledna při americkém útoku v Caracasu, při kterém byl zadržen a zajat prezident Nicolás Maduro. Byli to kubánští agenti, kteří vykonávali obranné a ochranné funkce ve Venezuele a kteří „hrdinsky položili životy při obraně svých zásad“.
„Kdyby 32 Kubánců dokázalo překvapivě čelit elitní americké jednotce, která je převyšovala počtem a technologií, co by neudělaly miliony Kubánců ochotných bránit revoluci, bránit suverenitu, bránit nezávislost a zachovat sebeurčení, které v této zemi máme?“, komentoval v rozhovoru kubánský prezident.
Jasný příklad Díaz-Canelova argumentu se objevil v březnu, kdy kubánská vláda darovala kubánskému zpěvákovi a skladateli Silviu Rodríguezovi pušku AKM a repliku téže zbraně za jeho „vlasteneckou ochotu“ bránit zemi. „Stejně jako on, miliony Kubánců neopustí svou zemi,“ prohlásilo tehdy kubánské předsednictví s odkazem na poctu.
Díaz-Canel vidí přímou souvislost mezi tím, co se děje na Kubě a tím, co se již stalo ve Venezuele, s kroky Spojených států, a uvádí, že jde o „ideologickou, kulturní a mediální“ válku.
Jak v posledních měsících zopakoval, Díaz-Canel uvedl, že jsou ochotni spolupracovat s Trumpovou administrativou na posílení obchodních a kulturních vazeb, ale že tato ochota má své meze: musí to být dialog „bez tlaku“ a bez podmínek pro změnu politického systému.
