Světový pohár: semifinálová porážka prodloužila noční můru Anglie – 16.07.2026 – Sport
Na první pohled byla mise jasná: vyhrát dva zápasy, semifinále a finále mistrovství světa.
Od posledního titulu mistra světa v Anglii v roce 1966 se vítězství v rozhodujících okamžicích ukázala tak nedosažitelná, že se stala jakousi národní blokádou. Namísto běhu do finále turnaje bude pokračovat kolektivní trauma Anglie a nahromadí se další roky utrpení, aby se přidala k fotbalové hymně země „It’s Coming Home“.
Aby byl výsledek ještě bolestivější, porážka 2:1 ve středečním semifinále (15) přišla proti Argentině, národu, který je bezesporu největším rivalem Anglie na mistrovství světa. Hry mezi nimi jsou střetem politiky, kultury a sportu. Pro Argentinu znamená porazit Anglii víc a vzhledem k tomu, že se hrálo o postup do finále mistrovství světa, nebylo překvapením, že argentinští hráči zůstali po zápase na hřišti, aby komunikovali se svými fanoušky za brankou.
Opěvovali minulou slávu – vítězství nad Anglií – a možnosti, které přijdou. Anglie a jejich poražený manažer byli dávno pryč.
Pro Anglii, manažer za manažerem nebyli schopni prolomit toto kouzlo zklamání.
Pro toto mistrovství světa se anglická národní fotbalová federace obrátila na Thomase Tuchela, Němce, aby vedl tým. Minuty od slávy místa ve finále mistrovství světa jejich hráči dovolili Argentině a Lionelu Messimu zaujmout jejich místa, pozdními góly vyrovnali a poté smazali brzké vedení Anglie 1:0. Argentina se v nedělním finále utká se Španělskem.
Na dvou z posledních tří mistrovství světa Anglie neuspěla v semifinále, porážky, které jen umocní to, co se stalo národní noční můrou.
V britských hospodách se ve středu večer naděje, že se konečně dostaneme přes hlavu, proměnila v hořké vědomí, že bude trvat nejméně další čtyři roky, než se naskytne další šance.
Předchozí manažer Gareth Southgate se dráždivě přiblížil k brance Anglie. Za osm let ve vedení povýšil důvěru v tým a proměnil se v někoho, kdo je více podobný hlasu roztříštěného národa.
Přesto nedokázal dovést Anglii do cíle. A pro Tuchela, podepsaného za vysoké náklady v roce 2025, čekala velká práce. A také to věděl.
Hráči byli strůjci svého vlastního pádu, způsobem známým anglickým týmům z minulosti, navzdory jejich novému německému trenérovi. Anglický tým hájil jednobrankový náskok a stahoval se hlouběji a hlouběji do vlastního území, dokud se hradby nezřítily.
„Ve vodě byla krev a šli jsme do toho,“ řekl trenér Argentiny Lionel Scaloni na pozápasové tiskové konferenci.
A přesto bylo jaksi nevyhnutelné, že poslední slovo bude mít Messi. Zatímco se zdálo, že minuty v jeho kariéře na mistrovství světa ubývají, devětatřicetiletý hráč si připsal asistenci u obou gólů Argentiny.
Po závěrečném hvizdu vztyčili argentinští hráči transparent s prohlášením o suverenitě nad Falklandskými ostrovy, v Argentině známými jako Malvíny. Argentina zpochybňuje britskou suverenitu ohledně ostrovů, které jsou pod britskou nadvládou asi 200 let.
