Nejvyšší soud zvýšil odškodné za neurologické poškození způsobené dítěti během magnetické rezonance v klinice ve Valladolidu na 1,2 milionu eur

Dítěti trpícímu alergií na vejce byl podán propofol, anestetikum obsahující vaječný lecitin, bez provedení kompletního předoperačního vyšetření, bez řádného monitorování a zaznamenání anestézie a se zpožděním v poskytnutí neodkladné pomoci
Nejvyšší soud zvýšil na 1,2 milionu eur odškodné, které má pojišťovna Agrupación Mutual Aseguradora (A.M.A.) musí zaplatit rodičům dítěte, které utrpělo vážné neurologické následky v důsledku zástavy srdce a dýchání během magnetické rezonance pod sedativním vlivem v klinice ve Valladolidu.
Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud vyhověl mimořádnému odvolání podanému rodiči oběti za pomoci advokáta Santiago Dieze z asociace „El Defensor del Paciente“ (Ochránce pacienta) v rámci řízení zahájeného z důvodu porušení procesních norem, a uložil A.M.A. povinnost zaplatit 600 000 eur jako odškodné, jakož i úroky z prodlení v souladu s článkem 20 zákona o pojistných smlouvách (LCS) od data událostí – 5. prosince 2012 – do vyplacení odškodného (dalších 614 000 eur).
Nejvyšší soud tak potrestal A.M.A. za zdržování řízení a zvýšil odškodné za lékařskou nedbalost vůči nezletilému na více než 1,2 milionu eur. Toto rozhodnutí, o kterém informovala agentura Europa Press, je podle organizace El Defensor del Paciente důležitým milníkem v oblasti občanskoprávní odpovědnosti ve zdravotnictví, protože se jedná o velmi spornou otázku, která se u soudu málokdy řeší ve prospěch poškozených. Kromě toho to znamená obrovskou finanční pokutu, protože úroky za téměř deset let výrazně zvyšují konečnou částku, kterou musí pojišťovna zaplatit, a přesahují milion eur.
Případ se datuje do prosince 2012, kdy 15měsíční dítě utrpělo srdeční a dechovou zástavu během magnetické rezonance pod sedativním narkózou v radiologické diagnostické klinice ve Valladolidu. Navzdory přítomnosti potravinových alergií (vejce, kravské mléko, ořechy a mořské plody) mu byl podán propofol, anestetikum obsahující vaječný lecitin, bez provedení kompletního předoperačního vyšetření, bez řádného monitorování a zaznamenání anestézie a se zpožděním v poskytnutí neodkladné pomoci.
INVALIDITA 90 %
Dítě zůstalo s invaliditou 90 %, což vedlo k tomu, že soud prvního stupně č. 91 v Madridu uznal přímou občanskoprávní odpovědnost pojišťovny A.M.A. a uložil jí povinnost zaplatit 600 000 EUR plus úroky v souladu s čl. 20 LCS od data nehody (5. prosince 2012) .
Pojišťovna se proti rozsudku odvolala, ale 18. senát Provinčního soudu v Madridu rozsudek potvrdil, avšak změnil datum počátku úročení a stanovil jej na 17. dubna 2017, což výrazně snížilo celkovou částku nashromážděných úroků. Provinční soud tak uložil rodičům nemožný úkol dokázat, od jakého data byla pojišťovna lékaře informována o skutečnostech, které byly základem žaloby, jako by záleželo na nich, zda o nehodě informují pojišťovnu, s níž sám lékař uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti.
Rodiče prostřednictvím svého právního zástupce podali kasační stížnost k Nejvyššímu soudu ohledně porušení procesních norem a napadli tuto změnu. Občanský soud stížnosti vyhověl a uvedl, že: čl. 20.6 LCS stanoví, že úroky se počítají od data nehody; a že právě pojišťovna, a nikoli poškození, nese důkazní břemeno ohledně své nevědomosti o pojistné události, což se v daném případě nestalo. Komora zdůrazňuje, že jelikož se jedná o případ nepřiměřené škody, bylo od pojistitele vyžadováno zvláštní svědomité jednání, a proto je nepravděpodobné, že by nevěděl o tak závažné pojistné události.
V důsledku toho Nejvyšší soud částečně zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil rozsudek s připočtením úroků v souladu s čl. 20 LCS od 5. prosince 2012. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nejen obnovuje správné použití čl. 20 LCS, ale také s sebou nese finanční sankci obrovské výše: k hlavní částce 600 000 EUR činí úroky z prodlení téměř 614 000 EUR, což v součtu dává 1 214 000 EUR.
Advokát, který tento případ vede, Santiago Diez, zdůrazňuje, že toto rozhodnutí je „rozhodujícím krokem vpřed v oblasti ochrany pacientů a odpovědnosti pojišťoven. Bylo uznáno, že nestačí pouze zaplatit se zpožděním: neopodstatněné zpoždění má vážné ekonomické důsledky. Nejenže bylo obnoveno spravedlnost vůči postižené rodině, která vedla nepřetržitý boj za to, aby viníci zaplatili za nedbalost vůči jejich synovi, ale byl také vytvořen precedens, který bude sloužit k zabránění pojišťovnám v používání taktiky protahování případu na úkor zájmů obětí“.
Ve stejném duchu Carmen Flores, prezidentka asociace, poznamenává, že „konečná částka ve výši více než 1,2 milionu eur má zvláštní význam, vezmeme-li v úvahu obrovské potřeby lékařské péče, rehabilitace, technické podpory a neustálé péče, které vyžaduje dítě s 90% invaliditou. Toto soudní rozhodnutí znamená nejen finanční úlevu pro rodinu, ale také poselství naděje a spravedlnosti pro mnoho lidí, kteří se nacházejí v podobné situaci a jsou nuceni nést obrovskou finanční zátěž související s vážnými důsledky lékařské nedbalosti.“