Vzpomeňte si na trajektorii dohody o volném obchodu mezi Mercosurem a EU
Během summitu Latinské Ameriky, Karibiku a EU (Evropské unie), který se konal v Rio de Janeiru od června do července 1999, byla zahájena jednání mezi Mercosurem a evropským blokem.
Na začátku bylo hodnocení, že jednání budou dlouhá a náročná.
.
Zpočátku, po dokončení vnitřních postupů a formální výměně oznámení mezi stranami, vstoupí v platnost obchodní část smlouvy, která usnadňuje výměny mezi stranami.
Politické a kooperační pilíře dohody však vyžadují úplnou ratifikaci všemi zeměmi Evropské unie, což je stále neznámé.
Jak vznikla dohoda o volném obchodu?
Zpočátku byl zájem o komplementaritu, kterou si strany musely navzájem nabídnout: zatímco Mercosur má silné příležitosti v agrobyznysu – hlavně díky Brazílii –, EU má robustnější průmysl – v čele s Německem.
Německý průmysl v průběhu let nebyl schopen držet krok a zůstat konkurenceschopný vůči čínskému průmyslu. Na jedné straně se tak objevila naléhavost rozšířit trh.
Mezitím francouzský agrobyznys udělal z Evropy svého hlavního klienta, ale nevyvinul se natolik, aby se dal srovnávat s brazilským agrobyznysem. Takže na druhou stranu, .
Dvě desetiletí diskuzí
Debata trvala 25 let až do prosince 2024 v Montevideu, hlavním městě Uruguaye, kde se konal summit hlav států bloku.
Očekávalo se, že dohoda bude podepsána v roce 2025, ovšem kvůli odporu některých členských zemí, zejména Francie a Itálie, které požádaly o odložení hlasování v Evropské radě.
.
Před vstupem v platnost však dohoda vyžaduje ratifikaci zákonodárným sborem členských zemí na obou stranách, což je proces, který v Evropě čelí širokému odporu.
Odolné strany se na to po podpisu snažily tlačit.
Překážky a prozatímní dohoda
Na začátku roku, uprostřed zpracovávání dohody, belgické hlavní město, které hostí Evropskou komisi, Evropský parlament a Evropskou radu.
Aby se dohoda posunula vpřed, Evropský parlament schválil .
V poznámce organizace uvedla, že norma poskytuje „dodatečné záruky pro citlivé zemědělské produkty, jako je hovězí a drůbeží maso“.
V průběhu diskuse se přitom italská pozice měnila. Zpočátku ve prospěch dohody začal Řím během vyjednávacích kol předkládat nové požadavky a občas i .
Konečně Evropská rada dala zelenou ke schválení dohody o volném obchodu mezi Mercosurem a Evropskou unií. K postupu došlo i přes neshody na straně Francie, Polska a Irska.
Ale bez konečné ratifikace Evropským parlamentem vyzvala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, aby dohodu ratifikovala alespoň jedna země z jihoamerického bloku.
Smlouva rychle prošla čtyřmi členskými zeměmi Mercosuru: první, která dohodu ratifikovala; za druhé; a .
