Analýza: Náklady na brazilský dluh jsou vyšší než v jiných zemích
Uvedl to ministr financí Dario Durigan v rozhovoru s Hodina H tento čtvrtek (21), že úrokové sazby účtované v Brazílii nejsou „civilizované“. Ekonomický analytik ve společnosti CNN Lucinda Pinto se k věci vyjádřila a zdůraznila, že náklady na brazilský dluh jsou vyšší než v jiných zemích.
V rozhovoru Durigan řekl, že souhlasí s tím, že v Brazílii „“. Je to něco, co mě hodně trápí, když vidím, jak se náš dluh převaluje na úrocích na této úrovni,“ řekl.
Pro Durigana má vysoká úroková míra v zemi několik vysvětlení a nelze ji přičítat pouze úrovni vládních výdajů. „Říkal jsem, že existuje velmi snadná odpověď některých ekonomů, kteří jsou otevřeně proti vládě, a to, že vláda hodně utrácí, proto, což není pravda,“ prohlásil.
Fiskální faktor je podle něj součástí vysvětlení, ale není jediným důvodem.
Analytička Lucinda Pinto se však domnívala, že Durigan se vyhýbá odpovědi na dopad dodatečných vládních výdajů na inflaci a následně na úrokovou sazbu.
Analytik zdůraznil, že ekonomická stimulační opatření přijatá v průběhu roku se pohybují mezi 150 miliardami R$ a 200 miliardami R$.
„Podle propočtů XP mají tyto dodatečné výdaje dopad na HDP ve výši 1,4 procentního bodu,“ vysvětlil. „Jde o to, že ekonomický růst, dodatečná spotřeba, to generuje inflaci. Takže ano, má to vliv na úrokové sazby,“ dodal Lucinda.
Lucinda také zdůraznila, že efekt se stává jakousi sněhovou koulí: vyšší úrokové sazby zvyšují náklady na dluh, který vláda nese a pravidelně převádí.
„Náklady na náš dluh jsou kvůli úrokové sazbě vyšší než u jiných zemí,“ řekl analytik, čímž vyvrátil Duriganův argument, že vysoké dluhy mají i jiné země, včetně těch rozvíjejících se a rozvinutých.
Válka jako pozadí a autonomie centrální banky
Durigan také zmínil, co stojí za současnou inflací. Lucinda částečně souhlasila, ale zdůraznila, že ke scénáři přispívají další prvky.
Analytička připomněla, že vládní výdaje, které se snaží omezit dopad růstu cen pohonných hmot na životy lidí, končí také inflací, což vytváří paradox, který podle ní ministryně nedokáže jasně vysvětlit.
V další části rozhovoru Durigan obhajoval autonomii centrální banky, ale vyjádřil výhrady k textu PEC předloženému Komisi pro ústavu a spravedlnost. „Ano, vidím východisko, abychom dali centrální bance větší finanční a provozní autonomii, ale v posledním textu, který byl předložen CCJ, vidím určité problémy,“ řekl.
Lucinda zdůraznila naléhavost problému a poukázala na to, že centrální banka čelí nedostatku pracovních sil a investic do technologických nástrojů, jako je umělá inteligence, nezbytných pro dohled nad stále složitějším a agilnějším finančním systémem. „Centrální banku skutečně potřebuje posílit,“ uzavřel analytik.
