USA sestřelily novou vlnu íránských bezpilotních letounů, říká ústřední velení
CENTCOM (Ústřední velení Spojených států amerických) uvedlo, že jeho protivzdušná obrana úspěšně sestřelila několik vln íránských dronů, které se zaměřovaly na americké vojenské prostředky v Kuvajtu.
„Jeden, který se pokusil zaútočit na americké síly v Kuvajtu, dnes večer nedosáhl zamýšlených cílů,“ uvedl CENTCOM v příspěvku na sociální síti X v úterý večer (2).
Další vlna íránských bezpilotních letounů pokoušejících se zaútočit na americké síly v Kuvajtu dnes večer nedokázala zasáhnout zamýšlené cíle. Ústřední velitelství protivzdušné obrany USA úspěšně sestřelilo několik dronů a zajistilo, že žádný americký personál nebo majetek nebyl poškozen.
— Ústřední velitelství USA (@CENTCOM)
„Žádný americký vojenský personál ani vybavení nebyl zasažen,“ dodal.
Dříve, jak ukazuje CNNCENTCOM již měl v Bahrajnu a americkou leteckou základnu v regionu a uvedl, že „všechny íránské útoky proti americkým silám selhaly“.
USA tvrdily, že rakety byly odpáleny také na Bahrajn – v zemi byly slyšet sirény a ministr obrany požádal obyvatele, aby zůstali v krytech.
„Dvě rakety odpálené na Kuvajt nedosáhly svých cílů nebo se cestou roztříštily a tři rakety odpálené na Bahrajn byly okamžitě zachyceny americkými a bahrajnskými silami protivzdušné obrany,“ dodalo prohlášení.
Vzpomeňte si, jak začala válka v Íránu
28. února prezident Spojených států „v plném rozsahu“ Írán prohlásil, že hlavním cílem země je „obrana amerického lidu odstraněním bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu“.
Mezi tyto hrozby podle něj patřil i teheránský jaderný program – opakující se třecí místo, které také brzdilo nejnovější jednání o ukončení bojů.
Společné útoky USA a Izraele proti Íránu – které měly za následek smrt tehdejšího nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího – způsobily podle íránských médií a úřadů tisíce mrtvých po celé zemi a škody na desítkách muzeí, historických budov a kulturních památek.
V reakci na to Írán zahájil sérii odvetných útoků přes Blízký východ a fakticky uzavřel Hormuzský průliv, strategickou vodní cestu, kterou prochází asi 20 % světové ropy.
Týdny před začátkem války provedla Trumpova administrativa největší vojenské nahromadění na Blízkém východě od invaze do Iráku v roce 2003, což vyvolalo varování před eskalací regionálního násilí, pokud by konflikt vypukl.
Američtí vyslanci zároveň pravidelně jednali s Íránem o možné nové jaderné dohodě. Tyto rozhovory však nedokázaly odvrátit vojenskou akci, přičemž Trump v té době obvinil Írán, že odmítá „všechny příležitosti vzdát se svých jaderných ambicí“.
Vypuknutí války v únoru také následovalo po masových protirežimních protestech v Íránu minulý měsíc, podpořených ekonomickou nespokojeností uprostřed raketově rostoucích nákladů.
